číslo 49/2000 |
|
Hudba |
|
TIP
TÝDNE
Korýši času Ireny Budweiserové Je to trochu symbolické. Skupina Spirituál kvintet oslavila čtyřicátiny a ve zhruba stejné době vydala své, v pořadí už čtvrté sólové album Korýši času zpěvačka Irena Budweiserová, která do této skupiny kdysi přišla bez větších zkušeností a od úřednických šanonů. Spirituál kvintet ji možná naučil všechno, čím dnes disponuje: umí podat gospely i šanson, stejně dobře cítí soul, jazz i blues, dokáže si napsat písničku a při její interpretaci takříkajíc obnažit duši (ne nadarmo se jedna z jejích desek jmenuje Svlíkání z kůže.) To vše navíc zvládá s neuvěřitelnou lehkostí, bez křeči, patosu či velkých gest. Budweiserová už o svých kvalitách přesvědčila několikrát, i když pro tu nejširší vrstvu hudební veřejnosti zůstává neobjevena. Když jí v roce 1993 vyšel debut Blue Soul, vydavatel nahrávku dokonale "zazdil" a podobně dopadlo i její album Chvíle, natočené s klasickým kytaristou Janem Žáčkem. Také její muzikálové role v Mošových a Mertových brněnských představeních Bastard nebo Babylon k lidem přes médii protežované tituly na scénách hlavního města neproklouzly. Tentokrát by se však Budweiserové pozornosti dostat mělo. Nevím, zda-li je na domácí scéně opravdu "bezkonkurenční interpretkou spirituálů, blues a soulu" (jak stojí na propagačním letáku vydavatele), alespoň v jednom z uvedených žánrů by se pro ni ale konkurence vážně těžko hledala. Zatímco své první album poskládala z převzatých skladeb a zmíněné Svlíkání z kůže naopak z písniček původních (zde se jí do noty trefil hlavně jazzový kytarista Peter Binder), Korýši času, natočené s hvězdnou muzikantskou sestavou (Vít Fiala, Petr Malásek či Miloš Vacík), jsou v tomto ohledu kompromisem. Ale ono v jejím případě skoro nehraje roli, zda si píseň napíše sama, nebo k tomu přiměje třeba stálého spolupracovníka Jana Žáčka, zda si upraví stařičký spirituál, nebo sáhne do repertoáru svých oblíbenců (Morrison, Des?ree). Podstatné je, že si i v takto stylově rozmanitém písničkovém materiálu dokáže - na naše poměry je to opravdu obdivuhodné - uhlídat sama sebe a zůstat vyhraněnou zpěvačkou s neodvozeným výrazem. Škoda že si sama nepíše texty, její písničky by byly ještě autentičtější. MILAN ŠEFL (Irena Budweiserová: Korýši času. CD, 55:42. Vyd. Indies Records) |