číslo 49/2000
vychází 20 .listopadu
Rozhlasová
publicistika
Zdeněk Bouček, redaktor Český rozhlas 3 - Vltava
Vaše cesta k mikrofonu?
Seznámení proběhlo na vysokoškolské koleji, kde
jsem natočil audio minidrama na magnetofon Sonet Duo. Textu - železničnímu jízdnímu
řádu - jsme interpretací dodávali zhůvěřilé významy. Pasáž před Pardubicemi
byla nátlakově smyslná, ale průvodčí se ubránila. Sklonu drát se s mikrofonem do
netradičních situací jsem se dodnes nezbavil. Kvalita mikrofonů na rozdíl ode mne
několikanásobně stoupla.
Vaše rozhlasová "nej"?
"Nej" se stále posouvají. Nemám je ještě uzavřena. Jeden
okamžik však přece jen zůstává nejtajuplnějším, nejvzrušivějším. To je ta
chvíle, kdy do éteru vypustíte slovo, myšlenku, která se už nedá vzít zpět, ale
zatím ještě nedoputovala k posluchači. Magie té mžikové sekvence
mne uchvacuje a přitahuje. Jinak ovšem co do jedinečnosti a síly mediální komunikace
nad rozhlas není. Jak umělohmotné jsou video kečupové bitvy oproti totálním
projekcím, které ve mně dokáže rozpoutat dobrá rozhlasová hra, feature, zvuková
kompozice a podobně.
Co vás drží nad vodou?
Čistě fyzikálně přebytečný tuk. Co je to za otázku? Dodnes se pamatuji, kdo že mne držel nad vodou. Slůvko co ve
mně budí hrůzu, příslušející čtenáři hororů a sci-fi historek. Ale teď
vážně. Na divoké vodě jsem pochopil, že žádná záchranná vesta nefunguje
stoprocentně. Reportér dokonce musí čas od času pod vodu. Otevře oči - a svět
pokračuje i pod hladinou. Bez nádechů to zatím nejde. Ani bez skvělých lidí z mého
prostředí, inspirativních kolegů.