Únava je stav vyčerpanosti, ztráty chuti a motivace, ba i energie prožívat cokoli, včetně radosti ze života. Jedná se o komplexní úbytek životních sil.

Bývá spojena s pocitem úzkosti (srdeční neuróza, bušení srdce - palpitace, žaludeční neuróza), deprese (pocit beznaděje, hlubokého smutku, který jako pavučina obepíná smysly i pohyb). Důvody: - člověk neumí odpočívat, - člověk prožívá stále stejné stereotypy, - špatná životospráva, - nedostatek vitaminů B a C, zinku či hořčíku, ale i jiných prvků, - nedostatečný přívod tekutin.

Chronický únavový syndrom se projevuje neustálým pocitem vyčerpání. Ani po vydatném odpočinku nebo spánku se stav nezlepšuje. K tomu, aby se člověk "rozjel do obrátek", potřebuje nějaký zásah zvenčí. Nejvíce to řešíme kávou. A tady vzniká začarovaný kruh.

Káva, i s malým obsahem kofeinu, vyvolává reakce na žaludeční sliznici. Opakované dávky v průběhu dne mohou vyprovokovat bolest žaludku - a tu je třeba něčím ztlumit. Útlum bolestí žaludku nějakým farmakem přináší nový útlum a celkově se chronický únavový syndrom ještě prohloubí. Je tedy třeba další razantní dávka "čehosi" na probrání...

Nejdostupnějším stimulem je alkohol. Zprvu je cítit povzbuzení, vzpruhu, odstraní se zábrany, ale jakmile odezní účinek, dojde k paradoxnímu efektu - a opět je tu útlum.

A cigarety, o nichž někteří tvrdí, že jim pomáhají, aby si zvýšili pozornost, jsou ještě záludnější. Kouření totiž v první fázi vede účinkem nikotinu skutečně ke stimulaci centrálního nervového systému, ale prakticky vzápětí převládne účinek jiný - kysličník uhelnatý, což je důsledek hoření, se velmi rychle váže místo kyslíku v krvi. Tkáně dostávají méně kyslíku a únava se logicky prohlubuje.

Máme tak před sebou dokonalý řetězec útlumu a stimulace, zvládaný nevhodným způsobem, střídavě stimulující a zároveň tlumícími látkami, což v důsledku vede k hluboké a spoutávající únavě.

Obzvláště nebezpečné jsou stimulující léky, jsou to návykové drogy. Jsou-li pravidelně užívány, deformují celou psychiku a velice často mohou vyprovokovat i skryté duševní choroby. Tyto látky vlastně zrychlují psychiku a vyřazují realitní kontrolu, takže vzniká mylný dojem větší výkonnosti. Je to ovšem opět na úkor energetických rezerv.