Doba sympaticky strašidelných filmových hororů sice již minula, ale sem tam se přece jen mihne plátnem pěkný kousek ctící daný žánr a probouzející to správné mrazení v zádech. Jeden takový se před časem zdařil režiséru Timu Burtonovi, když natočil v americko-německé produkci Ospalou díru (Sleepy Hollow, 1999). Nyní ji nabízí na kazetách společnost Hollywood Classic Entertainment. Burton se u našich diváků zapsal pozitivně již filmem Střihoruký Edward a do jisté míry i svými výtvarně zajímavými variacemi na slavného komiksového létajícího hrdinu Batman a Batman se vrací. Ospalá díra je v tomto směru další vizuálně i trikově okouzlující podívanou, pohybující se na hranici hororu a truchlivé pohádky. Burton se inspiroval stejnojmennou povídkou Washingtona Irvinga, kterou posunul blíže svému osobitému vidění fantastického světa. V jeho pojetí se příběh o detektivovi pátrajícím po záhadě podivného jezdce stínajícího hlavy nevinných venkovanů na konci 18. století více přibližuje jemně hrozivé atmosféře smutných pohádek.

Přízračná nálada tajuplného mlžného lesa, jeho děsů a sinalých postav je tu dovedena k dokonalosti. Do té skvěle zapadají zejména hlavní hrdinové, jež ztvárnili v nenapodobitelné kreaci pobledlý Johnny Depp a Christina Ricciová (která si ostatně magický rejstřík vyzkoušela už v Addamsově rodině). Perfektně vystřižené děsivé náladě sekunduje hudba Dannyho Elfmana, která posiluje hororové prvky. V Burtonově filmu jako by se setkávání živých a mrtvých odehrávalo v jakési nostalgické notě hrané v podstatě na počest starého dobrého klasického hororu.