Večerní rozhlasový koncert Rozhlasových symfoniků je věnován české hudbě minulého století, přestože úvodní dílo Foersterovo bylo napsáno v roce 1903. Skladatel, jehož život a dílo vznikalo ve dvou polovinách různých století, patřil k tvůrcům tradičního kompozičního smýšlení. Jakoby podoben starým Řekům naplňoval nejen ve svých operách, kantátách a sborech, ale i v symfonických a komorních dílech jejich teze o vyváženém užití prostředků. Foersterova lyričnost plynula mimo novátorské "ismy", přestože se s nimi autor, jako profesor kompozice na konzervatořích v Hamburku, Vídni a Praze nevyhnutelně podrobně seznámil. Jako dědic staré kantorské tradice, setrval "ve stínu slovanské lípy ", ostatně v lyrické poloze mu byli blízcí jak Josef Suk, tak i další domácí skladatelé, spolutvůrci moderní české hudby 20. století. Foersterova symfonická svita podle komedie Edmonta Rostanda Cyrano de Bergerac op. 55 má pět částí. Pojednává o nesmrtelném příběhu lásky a ze Cyranova bouřlivého životního příběhu příznačně preferuje právě jeho lyrickou polohu. Podoben velkému francouzskému romantikovi Berliozovi pracuje s jistou podobou dvou stálých myšlenek - melodicky živější motiv Roxany se prolíná s proměnlivým tématem Cyranovým. Jednotlivé části jsou vedle tempových údajů opatřeny programovými názvy - Cyranovo vyznání lásky Roxaně - Roxanino vyznání Kristianovi - Setkání Kristiana s Roxanou Kristianovo vyznání Roxaně pronesené Cyranem a Cyranovo "Sbohem Roxano umírám". Nahrávka Foersterovy svity Cyrano de Bergerac vznikla v roce 2000.