Pro Jaromila Jireše je příznačná záliba ve vážné hudbě, zejména Leoš Janáček představuje jakousi celoživotní lásku. Věnoval mu řadu dokumentů (mimo jiné Listy důvěrné, V mlhách, Zápisník zmizelého, Po zarostlém chodníčku) a v roce 1986 se odhodlal k vytvoření výpravně pojatého hraného životopisu Lev s bílou hřívou. Ale ani to nebylo konečné "zúčtování" se slavným skladatelem - v roce 1998 vzniká pro televizi další rekapitulující črta. Na scénáři Lva spolupracoval s autorem námětu Jiřím Blažkem, jenž vymezil základní námětové okruhy: umělcův zápas o uvedení opery Její pastorkyňa a bouřlivě prožívané milostné vztahy, přinášející stárnoucímu skladateli mohutnou inspiraci. Luděk Munzar v titulní roli věrohodně obsáhl široké věkové rozpětí svého hrdiny a bez patetických vzryvů postihl Janáčka především jako citlivého člověka, často zbytečně zraňovaného a deptaného. Velký podíl na konečném výsledku však měl i kameraman Jan Čuřík - teprve jeho zásluhou získává film svou vizuální podobu. Zaujme podmanivými, zejména krajinnými záběry.

Přesto vznikl ne vždy spojitý konglomerát výtvarně stylizovaných vizí o tom, jak se skladatel vyrovnával se svými citovými i uměleckými touhami. Režisér začleňuje výňatky z oper i několika zlomových událostí, které poznamenaly hrdinův příští život. Prubířským kamenem se ukázala být snaha postihnout tak obtížně uchopitelné dění, jakým je komponování hudby; ne vždy se mu daří vymanit se ze zajetí konvenčních postupů a rekvizit. Místy vadí i sklon k deklamativnímu přednesu vyumělkovaných replik, což je zlozvyk, který se v Jirešově tvorbě zakořenil již od dob páralovských přepisů (Mladý muž a bílá velryba, Katapult). Pokus přiblížit Janáčkovo subjektivní vnímání prostřednictvím obrazové i výtvarné stylizace se tedy plně nevydařil, ale přesto Lev s bílou hřívou patří k tomu nejzdařilejšímu, co Jireš v 80. letech vytvořil.

Úterý 19. 12. 2000 NOVA - 22.40 hodin

Rennie a Alex. Dvě ženy, na první pohled docela obyčejné, dokonale splývající s davem. Nenápadné jako dva pěšci na obrovské šachovnici plné figurek. Jedna pracuje jako bezvýznamná úřednice na Ministerstvu spravedlnosti, vysedávající stejně jako ta druhá celé dny před monitorem počítače. Jedna z nich skrývá pod svou ženskostí chladný, bystrý intelekt a perfektní znalost psychologie, druhá intuici a smysl pro náhodu. Jedna je zkušenou vražedkyní, druhá se jí pokouší zastavit. Tváří v tvář se nakonec sejdou na Havajských ostrovech, aby rozehrály poslední dějství mistrně režírované a zahrané podívané. Režie Bob Rafelson. Hrají Debra Wingerová, Theresa Russellová a další.

Středa 20. 12. 2000 PRIMA - 22.35 hodin

Ani jedna ze tří kamarádek to nemá v životě lehké. Rozvedená Jane se schází s přítelem v autě, protože u ní doma jsou děti a na hotel nemají peníze. Louisa vede upadající starožitnictví, které se drží nad vodou jen díky podpoře jejího muže. Elaine zůstala úplně bez prostředků, když ji manžel opustil s mladičkou sekretářkou a vybral celý rodinný účet. A právě Elaine dostane nápad, jak všechny vybřednou z krize. V místním nákupním středisku se má zanedlouho losovat velká loterie a halda bankovek, jež tvoří hlavní cenu, je nyní okázale vystavena. Ženy přece dokážou naplánovat loupež stejně dokonale jako muži! Režie Robert Scheerer. Hrají Susan Saint Jamesová, Jane Curtinová, Jesicca Langeová, Richard Benjamin, Eddie Albert, Cathryn Damonová, Dabney Coleman a další.

Čtvrtek 21. 12. 2000 ČT 1 - 20.00 hodin

Dnes proběhne již 4. ročník vyhlášení vítěze divácké ankety Sportovní hvězda České televize a novinářské ankety Sportovec roku. Jako každoročně i letos vysílá ČT slavnostní vyhlášení přímým přenosem ze Žofína a večerem nás budou provázet Marcela Augustová a Petr Vichnar. Kteří sportovci jsou nominovaní? Letošní hlavní dvanáctku tvoří Tomáš Dvořák, Štěpánka Hilgertová, hokejisté ČR, Jaromír Jágr, vodní slalomáři Marek Jiras a Tomáš Máder, boxer Rudolf Kraj, Pavel Nedvěd, Petr Málek, Jan Řehula, Roman Šebrle, Martin Trenk a Jan Železný. Na anketních lístcích je ale i tzv. divoká karta, kam mohou diváci vepisovat vlastní tip.

Filmový muzikál Čaroděj ze země Oz už patří ke klasickému filmovému dědictví. Příběh malé Dorotky, která se ve víru tornáda dostane z Kansasu do barevné pohádkové země Oz a zažije tu nesčetná dobrodružství, si za léta od své premiéry (15. srpna 1939) podmanil miliony diváků. Film vznikl podle úspěšné pohádkové knížky The Wonderful Wizard of Oz (Báječný čaroděj ze země Oz), která poprvé vyšla v roce 1900. Její autor L. Frank Baum (1856-1919) ji napsal v úzké spolupráci s ilustrátorem Williamem Wallacem Denslowem. Po mimořádném úspěchu knihy ještě přidal řadu pokračování. Film kromě zvláštní sošky pro Judy Garlandovou získal dva Oscary - za píseň Over the Rainbow (autoři Harold Arlen a E. Y. Harburg) a za původní hudbu (Herbert Stothart). V roce 1998 byl snímek znovu uveden v nových kopiích z restaurovaného originálního negativu a s digitálně upraveným zvukem.

 Sobota 23. 12. 2000 ČT 1 - 21.15 hodin

Král Artuš, pán hradu Camelot, touží budovat svoji zemi v klidu a spravedlnosti, je moudrý a zkušený vládce na válečném bojišti i u domácího krbu. Lancelot je osamělým hrdinou, který nepatří nikomu a nikam. Bezcílně se toulá Anglií a svůj život ubíjí v drobných dobrodružstvích a půtkách. Ginevra je mladá a krásná, avšak doba, v níž žije, je dosti neutěšená. Po smrt otce trpí její kraj ničivými nájezdy vzpupného Malaganta, a tak se zdá, že nejlepším řešením pro ni bude sňatek s králem Artušem... V pohádkovém, výtvarně působivém příběhu uvidíte Seana Conneryho, Richarda Gerea a Julii Ormondovou.

Americký snímek Život je krásný (shoda názvu s nedávnou Benigniho válečnou tragikomedií je skutečně jen náhodná a je správné, že ČT nevymýšlela nějaký odlišný) na nás dýchne nostalgickou připomínkou dávných dob, kdy filmaři ještě nerelativizovali dobro a zlo, kdy i ty nejambicioznější příběhy obsahovaly výrazné mravní poselství - vzkazovaly, že člověk je pánem svého osudu, že nepravostem je třeba se vzepřít, že i zdánlivě nepatrný, dokonce snad donkichotský čin může vést k dalekosáhlým důsledkům.

Film natočil v roce 1946 Frank Capra, tvůrce vynikajících společenských komedií, v nichž glosoval osudy lidí, kteří se nějakým způsobem vymkli z pokryteckého sevření (Stalo se jedné noci, Úžasná událost), a dokonce se jako jeden z prvních dotkl politické sféry (Pan Smith přichází) či manipulativního vlivu masmédií (To je John Doe). Příznačným pro tyto filmy je neochvějná víra v poctivé jádro hrdinů, kteří se mohou opřít o demokratické tradice Ameriky, o vědomí, že každý člověk - pokud chce - je platným členem společnosti, a tak nalézt sílu postavit se proti nekalým nástrahám.

To je i případ zbídačeného smolaře (v oduševnělém podání Jamese Stewarta), jehož z pocitu bezvýchodnosti a dokonce sebevražedných nálad zachrání sám anděl. Městečko Bedford Falls je sice fiktivní, celé bylo postaveno v ateliéru, i často padající sníh (vyprávění vrcholí právě o Štědrém dnu!) je umělý, ale stává se jakýmsi prototypem podobných městeček kdekoli v Americe, kde ziskuchtivost zatemňuje mysl i srdce; dojemná vroucnost, s jakou režisér svůj příběh splétá, zanechává i dnes silné pohnutí. Capra tak vytvořil jakýsi melancholický epilog ke svým meziválečným filmům a zařadil se mezi klasické skvosty nejen americké kinematografie.