číslo 52/2000 |
|
Televize, film |
|
ZVEME VÁS DO KINA
Vánoční kazisvět
K nadcházejícím svátkům přichystala naše filmová distribuce jednu ryze vánoční lahůdku. Nazývá se Grinch, vznikla podle knížky dr. Seusse a staví na typu příběhů, které se odehrávají v pohádkovém časoprostoru - v tomto případě dokonce uvnitř jedné sněhové vločky, kde se skrývá bezmála celý vesmír. Děti i dospělé zde sužují úplně stejné problémy jako v našem světě. Může to být zlomyslný škarohlíd, jenž pocit dávných křivd převtělil do škodolibosti nad maléry svých bližních. Nebo hysterie kolem vánočních dárků, které zastírají to nejdůležitější - že Vánoce jsou o vzájemném citu, o lásce, která dokáže do svého středu zahrnout i ty, kteří se nám nelíbí. Právě takový je Grinch - zelenavý, chlupatý mužíček, jenž chce překazit vánoční radost obyvatelům městečka, před jejichž výsměchem kdysi uprchl do hor. Režisér Ron Howard zobrazil idylické městečko Kdosice v pojetí připomínajícím spíše disneylandový zábavní park. Po scénografické stránce upomíná na 50. léta (auta, kuchyňské vybavení), samozřejmě v záměrně naivizovaném posunu. Maskování postaviček prozrazuje příklon k polidštěným zvířátkům (ostatně nejvýraznější je tento rys právě u Grinche). Nic z toho ovšem není originální - okázalá výpravnost až revuálního rozměru, výtvarná stylizace pohádkového světa i nevinnost ztělesněná děvčátkem nikoli náhodou připomíná slavného Čaroděje ze země Oz, uváděného o vánočním týdnu v ČT. Autoři vyzdvihují dětskou bezprostřednost malé Cindy. Musí napravit, co nynější dospělí ještě jako děti pokazili: nalézt v Grinchovi, vyžívajícím se v zlomyslných kouscích, také lidskou bytost. Groteskně se křenícího Grinche ztělesňuje velmistr grimas a pitvoření Jim Carrey. Je jen škoda, že příliš důrazu klade právě na vnější excentrické předvádění, a tím odsouvá do pozadí méně nápadné, ale o to podstatnější postřehy - pocit výsměchu a zavržení jako prvotní zdroj nenávisti. Modelace Grinche mi trochu připomněla stejně groteskní padouchy z Batmana (ostatně v jednom díle Carrey hrál). Zbývá ještě upozornit na výtečný český dabing: texty citlivě a dokonce ve verších vyvedl Petr Putna. Grinche přemluvil s nasazením širokého hlasového rejstříku Boris Rösner, hlas vypravěče s nonšalancí sobě vlastní Zdeněk Svěrák. P.S.: Ale přesto se legendární Mrazík nemusí bát konkurence. Vzpomene si někdo na Grinche i za rok? JAN JAROŠ |