Zavolat na někoho jménem nám připadá zcela přirozené. V živočišné říši jsou však tvorové se svými jmény ojedinělým zjevem. Zvířata si hlasem sdělují různá poselství, varují se před nebezpečím, svolávají se k potravě. Jmény na sebe ale nevolají. Alespoň my lidé jsme o tom byli přesvědčeni. Když se ale vědci prostřednictvím složité zvukové aparatury zaposlouchali do zvuků pod hladinou skotské zátoky Moray Firth, zjistili, že se jmény oslovují i delfíni, tvrdí v Meteoru doc. ing. Jaroslav Petr.

Během prvního roku života se delfín naučí zvláštnímu zvuku, kterým se představuje ostatním delfínům. Tento zvuk mu slouží ke stejným účelům, pro jaké lidé používají jména. Mladý delfín si svou vlastní "přezdívku" tvoří sám a inspiruje se přitom zvuky z okolí. Delfíni tedy jméno nedědí jako lidé, ale sami si je "vymýšlejí". Pozorování ze skotské zátoky Moray Firth ukázala, že delfíni jsou schopni přesně napodobit jména svých druhů a volat jimi na kamarády. Proč se mezi savci dostalo této dovednosti právě delfínům?

Delfíni jsou společenští tvorové. Mezi dospělými samci byla pozorována dlouholetá přátelství a stejně pevná pouta vážou i matky s jejich mláďaty. Život ve společenství ale vyžaduje, aby každý její člen měl vlastní "poznávací znamení". Většina savců si tuto vizitku nese ve stavbě těla. Například primáti, člověka nevyjímaje, se vzájemně liší anatomickou stavbou obličeje a vyvinuli si proto účinný systém vzájemné identifikace podle rysů tváře. Díky tomu se vzájemně poznáme, aniž bychom se museli pokaždé představovat jménem. Známého člověka rozeznáte mezi stovkou jiných osob bez toho, že by váš přítel promluvil jediné slovo.

Pro delfína je podobný způsob rozeznávání přátel nevýhodný. Ve vodě bývá někdy vidět jen na pár metrů. Zvuk se ale pod vodou šíří dokonale, dokonce mnohem lépe než vzduchem. Není proto divu, že se delfíni spoléhají při rozeznávání přátel na sluch...