číslo 1/2001 |
|
Televize a film |
|
NA OKRAJ OBRAZOVKY
Přízraky trochu naruby
Vznikly v tvůrčí skupině Ivy Procházkové České televize a celkem dostály svému titulu. Ovšem, jaksi naruby. Na počátku Přízraků mezi námi (autor Ivan Hejna) byla snad snaha natočit strašidelný seriálek pohrávající si s černou magií - což je pojem, který nelze zcela vypustit. To by ovšem musel autor začít u přesně stanovených regulí žánru. Měl se rozhodnout, zda si ponechá jakýsi hravý odstup a dopřeje si více možností, jak pobavit diváka, nebo si lépe prostudovat pravidla důsledně budovaného horůrku. Pak by ovšem měl umět přesvědčivěji strašit. V podobě, v jaké nám tvůrci (dramaturgem za českou stranu byl Jiří Bednář, režie se ujal Ivan Pokorný) své Přízraky nabídli, mohli, obávám se, zaujmout jen málokoho. Dospělý divák musel být nutně záhy rozladěn stylovou nejednotností - parodické scénky (dav tleskající učitelce při záchraně Malíka na vyšehradských hradbách) se střídaly s naturalistickými (motiv se zabitým zakopaným psem) a dokonce rádoby akčními (stíhání prchajícího Vodáka s "divokou" střelbou dozorce). Ještě kuriózněji pak vyznívala řada nelogičností: například otec pobíhající nešťastně na břehu a volající na topícího se syna - každý normální rodič by pro něj raději skočil. Nebo až nečekaně naivní slečna učitelka setrvávající navzdory podezřelému chování Vodáka v jeho domě... Několik předností seriálu patří bohužel do kategorie málo spásných - hudba Vratislava Šrámka (asi jako jediná věrohodně demonstruje atmosféru strachu a gradaci napětí) a ojedinělé herecké výkony (Ivana Chýlková jako Durmanová, Pavel Kříž, jenž si svého Vodáka opravdu vychutnal, nebo Vladimír Dlouhý alias Wolf). Nešťastná byla volba hlavní dětské dvojice (Lucie Horáková a Jan Kolínský jako Klára a Honza), jejíž "herecké" pokusy nedokázal režisér korigovat a divák přijmout (o reakci starších dětí postavených před takovou smršť zla bez zásadnější pozitivní pointy bych se navíc bála). Suma sumárum - autoři si zgustli na pár psychopatech, syrových detailech, čarodějných kejklích a nočních hrůzičkách, ale divák se ani nepobavil, ani smysluplně nepobál... JANA PODSKALSKÁ |