číslo 2/2001
vychází 3. ledna
Rozhlasová publicistika
Šárka
Tomanová, moderátorka Českého rozhlasu Regina
Vaše cesta k mikrofonu?
Za mikrofonem jsem poprvé stála, když mi bylo čtrnáct let a začala jsem zpívat s dětskou kapelou. Jak šel čas, kapely se měnily a moje zkušenosti rostly. Že ani zdaleka neumím vše, mi bylo jasné hned v prvním ročníku pražské konzervatoře, kde jsem začala studovat obor zpěv. Díky skvělé profesorce a zpěvačce Evě Svobodové, která ve mě věřila, jsem si troufla na své první CD a na hlavní muzikálové role. V té době jsem ještě netušila, že se ze mě stane i moderátorka. Chodila jsem do různých rádií a televizních pořadů jako host, což je něco úplně jiného. Až Petr Salava dostal ten nápad, že bych to mohla zkusit také z druhé strany - té těžší. A tak jsem se stala moderátorkou dámského magazínu "Je jaká je" na ČT1 a za pár let i v Prima jízdě. A zbývalo zkusit ještě rádio. Opět tu byl někdo, kdo pomohl. Honza Chlaň! A tak i když mám pocit, že znovu a znovu začínám, vím, že je to štěstí dělat práci, kterou mám ráda.
Vaše rozhlasové "nej"?
NEJvětší šok, že bez počítače to nejde. Bojuju, jak se dá, ale ta chytrá mašinka vede!
NEJvětší únava, protože vstávat "v noci" ve 2.30 není opravdu žádná legrace!
NEJvětší strach, že se mi zase podaří zahlásit něco jako "tlaková tendence zaznamená slabý potlesk"!
NEJvětší radost, že mě všichni přijali moc hezky a pomáhají mi!
Co vás drží nad vodou?
Když už se topím - skvělí přátelé a rodina a také víra, že co mě nezabije, to
mě posílí!