Nejčastějším onemocněním srdce je ischemická choroba srdeční (dále ICHS). Základem je špatné prokrvení srdečního svalu, které má za následek poruchy jeho funkce. Příčinou tohoto stavu je částečná či úplná neprůchodnost cév, které zásobují srdeční sval, tedy koronárních tepen. Tím pochopitelně vázne přísun krve (a tím pádem kyslíku) do svalu, který je na neporušené dodávce závislý, neboť celý život pracuje bez nároku na přestávku. Ucpávání tepen je způsobeno tvorbou tzv. aterosklerotických plátů na stěnách. Mechanismus jejich vzniku je poměrně složitý, nicméně je obecně známo, že velmi úzce souvisí s vyšší hladinou tuků v krvi, především pak cholesterolu. Cévy sice mají schopnost tyto zpočátku tukové pláty odbourávat (najdeme je již v cévách kojenců), nicméně s narůstajícím věkem jich přibývá. Na takto porušené vnitřní straně cév se pak usazují další složky aterosklerotického plátu, jako jsou např. krevní destičky. Tím vzniká, buď postupně nebo rychle, trombus, který ucpává průsvit tepny. Je-li vznik uzávěru rychlý, klinicky se to projeví akutním infarktem myokardu. Narůstá-li překážka postupně, projeví se klinické potíže až později, nejprve při námaze, rozrušení, kouření apod.

Příčina vzniku ischemické choroby srdeční není jednotná, na jejím vzniku se podílí mnoho tzv. rizikových faktorů. Patří mezi ně věk, zvýšená hladina tuků v krvi (nám velmi dobře známý a neustále zmiňovaný cholesterol), vysoký krevní tlak, kouření, obezita, cukrovka (diabetes), nedostatek pohybu. Nezanedbatelnou roli hraji i rodinná zátěž.

Můžeme svému srdci nějak pomoci? Rozhodně ano, a to i v případě, že již nějaké potíže vznikly. Nejprve je třeba se skutečně poctivě zamyslet nad svým životním stylem a vyloučit z něj maximum rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit. Začít se více pohybovat. Nekouřit. Kouření je velice škodlivé a přímo souvisí se vznikem akutních potíží. Při kouření dochází k okamžitému zúžení tepen, tedy i tepen srdečních. Tím pádem se uzavře i ten zbytek cévy, který ještě není ucpán. To může mít jako přímý důsledek vznik akutního infarktu, cévní mozkové příhody (lidově mrtvice), či "pouze" bolesti na hrudi. Jíst dietní jídla, vyloučit z jídelníčku potraviny s vysokým obsahem cholesterolu a tuků vůbec. Sem patří máslo, plnotučné mléko a jeho výrobky, vejce (žloutky)... Omezit příjem soli a masa, především vepřového, ev. nahradit tzv. bílým masem, jako jsou ryby a drůbež, zařadit daleko více zeleniny. A samozřejmě lékařská péče.