číslo 2/2001 |
|
Pro každého něco |
|
TECHNICKÁ PORADNA
Dnes výběru kvalitního audiovizuální
techniky. Starou pravdou je, že při nakupování elektroakustických přístrojů po
částech by se mělo postupovat od reproduktorových soustav s odpovídajícím
výkonovým zesilovačem. Kvalitní poslech je bezpodmínečný pro posuzování
ostatních součástí elektroakustického řetězu. Jenže jak vybírat reproduktorové
soustavy. Zde je na místě připomenutí ideálního trojrozměrného vnímání
reprodukovaného zvuku. Pro takto vnímaný zvuk je důležité, aby se šířil z
ideálně bodových zdrojů. Levné dvou i třípásmové soustavy, u nichž dochází k
rozmazání prostorového vjemu, mají zpravidla nedostatečně strmé použité výhybky.
Dunivé basy, zasahující do středů, jsou způsobeny snahou výrobců kompenzovat,
zvláště u levnějších soustav, jejich neschopnost přenést skutečný bas v
požadovaném frekvenčním pásmu cca 20-50 Hz. Použití vestavěného zesilovače
postaveného na konkrétní reproduktory s proudově řízeným výstupem je kulantním
řešením. Je tak zajištěno, že pohyb membrány příslušného reproduktoru je
jednoznačně řízen změnami úrovně vstupního signálu s plným dynamickým rozsahem.
Klasické dvoupásmové basreflexové reproduktorové soustavy s koaxiálním výškovým reproduktorem se často mylně označují jako jednopásmové. Tento princip se však přibližuje vysněnému ideálu jednobodového zdroje zvuku v plném frekvenčním rozsahu, tedy i k optimálnímu trojrozměrnému podání prostoru s přesným umístěním jednotlivých nástrojů. Potom při poslechu se může lokalizovat nástroj nejen ve směru spojnice reproduktorových soustav, ale i jeho "vzdálenost" od vašeho místa poslechu. Dalším momentem je výběr propojovacího kabelu. Pokud se instalují aktivní reproduktorové soustavy (s vestavěným zesilovačem), stačí stíněný dvoužilový kabel pro linkové spoje, ale pro instalování samostatných soustav, kdy je koncový zesilovač součástí nějaké sestavy, by měl být použit kabel s vodiči o průřezu nejméně 4 mm2. Že je to moc? Není, protože jde o co nejnižší odpor mezi zesilovačem a reproduktorovou soustavou při maximálním výkonu. Nyní již stačí vzít některou z kreditních karet a jít nakupovat. Šedesát tisícovek a více je cena za ty nejlepší, ale protože bychom se měli držet při zemi v dostupných cenových relacích, budeme vybírat určitý kompromis mezi cenou a kvalitou, což lze posoudit pouze poslechovým testem. Jako příklad poslouží CD s nahrávkami sólových nástrojů (nejlépe housle či další smyčcové). Současně je potřeba vzít v úvahu koupi zesilovače, který bude posuzován společně s reproduktorovými soustavami.Pro "testovací" poslech nastavte korekce na zesilovači do střední polohy, požádejte o klid a vybírejte. Vystřídejte několik soustav s jedním zesilovačem, který by měl mít dostatečnou výkonovou rezervu. Po vytipování konkrétních soustav si poslechnete záznamy jiných hudebních žánrů a čistého mluveného slova a vyzkoušejte jiné zesilovače. Ostatní je již jen na vašem rozhodnutí a uvědomte si, že k tomuto základu můžete bez obav dokupovat další komponenty z celého elektroakustického řetězu. IVO ROTTENBERG |