je plodem marhaníku neboli stromu granátového. Keř nebo nízký stromek se šedou kůrou je nepravidelně větvený, někdy trnitý, ale i beztrnný.

Půvabné, šarlatově červené květy vyrůstají po 2-3 na koncích a po stranách větví. Plody - granátová jablka - mají tuhou, kožovitou, žlutou až hnědočervenou slupku a na vrcholku jsou ověnčeny vytrvalým nápadným kalichem. Obsahují velké množství semen, která jsou obalena nasládle kyselou, načervenalou, průsvitnou dužninou. Vzhledem připomínají červené korálky nebo granáty. Obsahují vitaminy skupiny B, vitamin C a z minerálních látek především draslík, hořčík a vápník.

Dužnina z plodů se nejčastěji lisuje a získaná šťáva se používá ve studené, ale i teplé kuchyni. Můžeme však jíst i celá zrnka. Z rozkrojeného plodu je vydlabeme do misky a vychladíme. Jsou velice osvěžující. Marhaník se pěstuje v subtropických oblastech. K nám se dováží hlavně z jižní Evropy a Asie.

O granátových jablkách jsou zmínky už i ve Starém zákoně. Staří Řekové v něm viděli symbol plodnosti a zasvětili ho bohyním Afroditě a Héře. I zlaté jablko s nápisem "Té nejkrásnější", které bylo příčinou trojské války, bylo prý údajně jablko granátové. Staří Římané ho nazývali jablkem punským, protože ho dováželi ze severní Afriky z okolí Karthaga.

Z vylisované šťávy se připravují osvěžující nápoje a řada koktejlů. Šťáva příjemně ochutí i ovocný salát z různých druhů ovoce. Ale i v teplé kuchyni najde granátové jablko uplatnění.

Kuře s granátovými jablky
Kuřecí maso zbavené kůže i kostí nakrájíme na nudličky a opečeme na tuku. Pak přidáme 2 menší nakrájené cibule, nahrubo nastrouhané 3 mrkve, okořeníme mletou paprikou, pepřem, mletým zázvorem a osolíme. Mírně podlijeme vodou a dusíme. Když maso změkne, zalijeme ho šťávou ze dvou granátových jablek a navrch navršíme propranou rýži. Znovu podlijeme a dusíme až do změknutí rýže.