Už si dost dobře nevzpomínám, zdali Temno Aloise Jiráska bylo během mých středoškolských studií povinnou četbou. Ale docela jistě vím, že jezuita Koniáš, intolerance a pálení knih se tenkrát v mé mysli spojili v pitoreskní obraz českého baroka. Teprve mnohem později jsem začal objevovat jeho počátky v podivuhodné době, kterou byla poslední léta vlády nemocného a podivínského císaře Rudolfa II., ten v Praze, hlavním městě českého království - a v době jeho vlády také hlavním městě habsburské říše - probudil nádhernou květinu, za jejíž vůní se sjížděly osobnosti evropské vědy, mistři umění a samozřejmě také pozoruhodní podvodníčci a šarlatáni. Tehdy ještě české království bylo zemí dvojího lidu a nebýt nesnášenlivosti vůdců obou táborů bylo možné, že by mír v zemi trval i nadále. Ovšem v historii ono podmiňovací "bylo by" neplatí, a tak vypuklo špatně načasované povstání českých stavů, poražené v celkem banální bitvě na Bílé hoře. Pravda, tato bitva se stala národní legendou, včetně moravského pluku, který padl jako jeden muž u zdi letohrádku Hvězda. Tato bitva také byla za kmotřičku následnému habsburskému teroru v Čechách. Poprava 27 vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621 byla jenom jednou z jeho méně krvavých kapitol. Mnohem víc krve vyteklo na bojištích třicetileté války. Mnohem víc lidí umřelo následkem epidemií, které plenily jak katolickou, tak protestantskou Evropu - inu smrt si nevybírá své zákazníky podle náboženské konfese. Bylo by možné krvavé 17. století nazvat "stoletím andělů a ďáblů", jak to učinil historik Zdeněk Kalista, nebýt té skutečnosti, že na válku třicetiletou plynule navázaly války s Turkem, které decimovaly Moravu a Uhry. Ale ani tyto skutečnosti neznamenají, že "temno" pohltilo naději, že se odmlčela veškerá umění, tak živoucí v českých zemích za vlády umění milovaného Rudolfa II.

Dnešní část cyklu Evropa 2003 je nesmělým začátkem celoročního setkávání se s barokní kulturou, jak ji můžeme denně potkávat v našich městech, ale i ve venkovské krajině. Hostem rozprav, ve kterých se pokoušíme baroko v Čechách uvést do časových souvislostí, a to nejen českých, je emeritní profesor Karlovy univerzity PhDr. Josef Polišenský. Také v roce 2001 pokračuje posluchačská soutěž cyklu stanice Vltava Evropa 2003, jejímž mediálním partnerem je pražské nakladatelství encyklopedické literatury LIBRI.

V prvním kole letošního roku jsou tyto soutěžní otázky:
1) Kdy byl vysvěcen benediktinský klášter na Břevnově a jaké je jeho současné jméno?
2) Dokázali byste vyjmenovat alespoň tři barokní památky z okolí svého bydliště?

Odpovědi posílejte na adresu Český rozhlas 3 - Vltava, Praha 2, Vinohradská 12 označené heslem Evropa 2003, nebo e-mailem mane@cro.cz. Uzávěrka je 10. února.