NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE
Milhaud-Bartók-Stravinskij-Chačaturjan:
Klarinetová tria
(Supraphon)
Album s pozoruhodnou dramaturgií skladeb autorů 20. století a netradičním
nástrojovým obsazením (klarinet, housle, klavír) se stalo zaslouženou
příležitostí pro trojici mladých talentovaných instrumentalistek, aby předvedly
svou virtuozitu i vytříbený smysl pro komorní hru. Skladby vybrané pro album jsou
pravé skvosty evropské komorní hudby; každá z nich je obsahově i výrazově
odlišná, všechny však přinášejí bohatství podnětů pro interprety i
posluchačský zážitek. Kontrasty Bély Bartóka vycházejí z bohaté melodiky
maďarského folkloru; emotivní Chačaturjanovo Trio pro klarinet, housle a klavír vynalézavě
variuje půvabně exotickou uzbeckou melodii; polytonální Milhaudova Suita pro
housle, klarinet a klavír má podmanivou zvukovou opojnost; expresivně laděná,
místy až drsně znějící koncertní svita z Příběhu vojáka Igora
Stravinského (původně jde o scénickou hudbu pro vypravěče, herce a tanečníky)
plně využívá extrémních zvukových možností nástrojů a zaujme silou výrazu i
zakomponováním jazzových prvků. Z výkonů klarinetistky Ludmily Peterkové,
houslistky Gabriely Demeterové a klavíristky Markéty Cibulkové je zřetelně slyšet
radost ze společného hudebního prožitku i procítěný vztah k hudbě dvacátého
století. Zejména první dvě jsme zvyklí slýchat z koncertních pódií i nosičů
především jako sólistky, zde však slouží společnému hudebnímu tvaru. Všechny
nástrahy výrazově bohaté, ale nesnadné hudby čtveřice komponistů zvládly
interpretky s invencí i disciplínou.
A. F. Rössler-Rosetti: Sonáty pro harfu
(Supraphon)
Český
skladatel s německo-italským příjmením František Antonín Rössler-Rosetti
(1746-1792) působil v hudebních tělesech různých šlechtických dvorů, zejména v
slavné öttingenské kapele v jihoněmeckém Wallersteinu. Komponoval symfonickou i
komorní hudbu a vytvořil také soubor raně klasicistních sonát pro harfu, která byla
zejména v jeho době módním nástrojem. Třívěté nerozsáhlé skladbičky
přinášejí formálně prostou, harmonicky čistou a melodicky svěží, poutavou hudbu.
Sonát se ujala mladá nadějná harfenistka Kateřina Englichová, která skvěle
zvládla i nejeden interpretační oříšek, skrytý pod zdánlivě jednoduchou formou.
Sonáty totiž obsahují mnoho virtuózních prvků a nutí také k tvořivému přístupu
k dynamice. Je to nádherná hudba.
|