Bill Gambini a Stan Rothenstein jedou svým buickem z New Yorku do Kalifornie. Cestou se zastaví v malém krámku u pumpy a tam Bill ukradne konzervu. Když je zastaví policejní hlídka a odveze na stanici, chlapci se ke zločinu přiznají. Netuší, že majitel krámku byl zabit a oni se tak přiznali k vraždě. Potřebují obhájce a na radu Billovy matky zavolají bratrance Vinnyho. Ten přijede se svou dívkou Lisou a okamžitě vzbudí pozornost místních obyvatel svým oblečením. Vzápětí také vyjde najevo, že Vinny ještě nikoho neobhajoval, protože zkoušky složil před šesti týdny - po šesti letech studia a pěti marných pokusech. Americkou komedii natočil Jonathan Lynn. Hlavní role byla psána přímo na tělo herci Joeovi Pescimu. Dále hrají Marisa Tomeiová, Ralph Macchio, Mitchel Whitfield, Fred Gwynne, Lane Smith a další.

Úterý 30. 1. 2001 ČT 1 - 22.10 hodin

Česká televize vysílá novou sérii televizních fejetonů redaktorů a spolupracovníků Českého rozhlasu: tentokrát je to Irsko očima Petra Voldána. Autorovi, donedávna zpravodaji ČRo ve Velké Británii, jsme položili několik otázek.

Čím vás oslovilo Irsko?
Zadumaností a zvláštní poetikou smaragdového ostrova, vnitřně "barevnou", vynalézavou, svéráznou, otevřenou, zarputilou i srdečnou a také vtipnou duší Irů. Není náhoda, že se drsné životní podmínky odrážejí na charakterech obyvatel Irského ostrova. Tento ostrov dal světu mnoho slavných spisovatelů a básníků - nositelů Nobelovy ceny, dal nám věhlasnou whisky i černé pivo, bramborové lahůdky, drsné námořníky a také slavný Titanik, vytrvalá psí plemena a dostihové závody, neopakovatelnou muziku. Těch "oslovení" bylo moc a zdálo se mi během natáčení, že moje vášeň pro Irsko nakazila i celý ostravský televizní štáb.

Irsko nabízí spoustu lákavých a atraktivních námětů ke zpracování. Podle jakých kritérií jste volil témata svých fejetonů?
Nechtěl jsem ukazovat Irsko očima turistů, ale zároveň má seriál Postřehů lákat k turistickým toulkám. Nechtěl jsem, aby u nás lidí viděli Irsko jenom jako ostrov nekonečných nesvárů mezi protestanty a katolíky - ale podtext náboženské zarputilosti tu také je. A také jsem chtěl, aby naše minifejetony nebyly jen ohlédnutími za minulostí, ale aby z nich naopak dýchal alespoň trochu současný život Irského ostrova a abychom zachytili, jak se nadechuje do budoucnosti...

Váš dosavadní život je spojen především s rozhlasem. V čem byla pro vás práce s televizním štábem zajímavá?
Projevilo se to už i při dřívější spolupráci - při natáčení Postřehů ze Skotska. Jde tu o neustálý souboj s neúprosným časem a hledání co nejlepšího skloubení mluveného slova, které je mi vlastní z rozhlasu, s obrázkem kamery, která toho říká také hodně. Když si napíšu text sebelépe, ale nejde k němu najít dobrý obrazový materiál, je moje slovní ekvilibristika k ničemu. A naopak - obrázky sebenápaditější někdy utíkají do prázdna, když se k nim nedodá něco osobitého a podle mě hlavně osobního ze zážitků autora. Ať je to o Irsku, Skotsku, nebo čemkoli jiném.

Středa 31. 1. 2001 ČT 1 - 20.25 hodin

Světová literatura zná řadu robinsonád, příběhů, v nichž trosečníci dokáží v cizích a nepřátelských podmínkách opuštěných ostrovů nejenom přežít, ale často i najít nový smysl a novou kvalitu života. Čeští Robinsoni se od podobných příběhů liší tím, že jeho hrdinové, rodina Matesových, nepotřebují ke ztroskotání pustý ostrov. Stačí jim selská usedlost kdesi v Čechách. Mates emigroval koncem šedesátých let z Československa. Projezdil kus světa, aby nakonec zakotvil v usedlém Švýcarsku, kde se i oženil. Jeho tchán je úspěšný stavitel, avšak Matesa s ním kromě ženy mnohé nespojuje. Má zcela odlišné představy a názory na život. Snad i proto se chtějí manželé i s dětmi odstěhovat, odjet někam, kde by mohli žít jen podle svého. Ale teprve třetí pokus je úspěšný. Podaří se jim sehnat dům v porevolučních Čechách. Mates se do vlasti vrací po dlouhých dvaadvaceti letech, jeho žena a děti sem však přijíždějí poprvé. Ocitají se v neznámém prostředí, které je zdaleka nevítá s otevřenou náručí. Vnější i vnitřní tlaky nakonec způsobí, že dosud soudržná rodina se rozpadne...Cesta z katastrofy není snadná a bezbolestná. Tragikomičtí hrdinové příběhu ji musí hledat především sami v sobě.

Čtvrtek 1. 2. 2001 ČT 2 - 20.45 hodin

Dne 19. září 1970 se v britských novinách objevil titulek: "Smrt rockového hudebníka Jamese Marshalla Hendrixe, známého jako Jimi Hendrix. Oficiální příčina smrti - předávkování drogou." Ještě mnoho let po jeho smrti však zůstávají okolnosti, za nichž zemřel, nejasné. Jeho přítelkyně Monica Dannemanová, svědek jeho posledního dne, tvrdí, že nešlo o sebevraždu.

Pátek 2. 2. 2001 ČT 1 - 20.30 hodin

Stanley je člověk, kterého v životě jen tak něco nerozhází: ve všem má jasno, jednoduché věci dělá složitě, problémy nevidí, kde jsou, ale tam, kde je obvykle nikdo nehledá. Svým nevypočítatelným chováním vyvádí "z míry" spíše všechny ostatní. S výjimkou dalších členů jeho rodiny: manželka Joanna, dcera Petunie i syn Buster jsou ze stejného přitroublého těsta. Když jednoho dne naštvaný Stanley hledá v ulicích města ukradenou popelnici, začínají se dít věci, nad nimiž obyčejný člověk i "vojenský rozum" zůstávají bezradně stát... Komedii o přihlouplé americké rodině natočil John Landis. Příběh je plný bláznivé nadsázky, humoru a ze života odpozorovaných "absurdních" situací a dokáže kromě obyčejných lidských chyb ještě zesměšnit nafoukanost státních úředníků, stejně jako veledůležitost mafiánů, agentů a nejvyšších důstojníků armády.

Sobota 3. 2. 2001 PRIMA - 21.30 hodin

Profesor Eric Dalle se svým vědeckým týmem zkoumal v Africe možnosti komunikace s opicemi. Už se jim téměř podařilo domluvit se šimpanzem Tonnym lidskou řečí, ale před vítězným koncem experimentu zvíře smrtelně onemocnělo. Když se Dalle setkal s hluchoněmou malířkou Marií, kromě lásky mezi nimi se zrodil i převratný nápad. Nemohla by se zvířata naučit znakovou řeč? Je zde malá šimpanzí samička Chloé, která ztratila matku. Nový výzkum začíná... Režie Marc Riviere. Hrají Emmanuelle Laboritová, Jean Dalric, Jean-Francois Balmer, Theresa Liotardová a další.

 Neděle 4. 2. 2001 ČT 1 - 21.50