číslo 5/2001 |
|
Tipy ČRo |
|
Sobota 3. 2. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 13.40 hodin Šéfdirigenti rozhlasových symfonikůHistorii našeho rozhlasového orchestru počítáme již na několik desetiletí. Už od počátků rozhlasového vysílání představoval pro většinu obyvatel naší země jediný kontakt s živým orchestrálním uměním. Jeho historie je velkou součástí historie české kultury 20. století. Orchestr se může pochlubit několika zajímavými kapitolami v podobně šéfdirigentských ér. Čtyřdílný cyklus v rámci sobotních Hudebních galerií zavzpomíná na čtyři osobnosti, jež v druhé polovině století sehrály velmi důležitou roli. Vedle osobností šéfdirigentských nelze přehlédnout řadu dalších dirigentů, kteří dlouhodobě působili za pultem Symfonického orchestru Čs. rozhlasu - vzpomeňme za všechny alespoň Václava Jiráčka, Jiřího Stárka a především nestora rozhlasových dirigentů Josefa Hrnčíře. Jejich jména se dodnes objevují v rozhlasových koncertech. Hudební galerie se ale tentokráte zaměřuje na šéfdirigenty. Jméno Aloise Klímy dominovalo v rozhlasových hudebních relacích zvláště v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech. Přestože si řada posluchačů jistě vzpomíná na tuto dnes už legendární osobnost na koncertním pódiu (i u jiných orchestrů včetně České filharmonie), možno bez nadsázky konstatovat, že naprostou většinu své práce prof. Alois Klíma věnoval rozhlasu. Začínal v roce 1936 v Košicích, poté působil v letech 1936-1938 v Ostravě, roky 1938 a 1939 strávil v Brně a potom již přešel do pražského rozhlasu. U rozhlasových symfoniků tedy působil prakticky třiatřicet let, od roku 1952 jako šéfdirigent. Je neuvěřitelné, že v roce 2000 uplynulo už dvacet let od jeho úmrtí. Tuto osobnost české hudby si připomeneme jeho nahrávkou tří Slovanských rapsodií Antonína Dvořáka. Zvláště k české hudbě měl Alois Klíma vřelý vztah a zanechal řadu vynikajících snímků. BOHUSLAV VÍTEK |