Hodnotit novoroční proměny vysílacího schématu České televize je předčasné. Na dílčí poznámku však prozatímní zkušenost stačí. Zvlášť jedná-li se o obecnější záměr, s nímž jsme se mohli seznámit už v minulém roce. Takovou "nanečisto" vyzkoušenou novinkou je proměna loňského občasného zastřešení sobotního večera na druhém programu společným názvem Dnes večer s..., v pravidelný každotýdenní Večer na téma... Loňské pokusy o tematické víkendové večery nabízely většinou vyvážené leporelo informací a zábavy. Zpravidla servírované se zaujetím a kultivovaným nadhledem. Jejich základem zpravidla býval dramaturgicky nosný a režijně solidně zvládnutý nápad. Za všechny připomeňme večery strávené s Rychlými šípy, jídlem, rádiem či kantory a študáky. Letošní "večery na téma" zřejmě měly opakovat totéž. Zatím odvysílaná pokračování cyklu však napovídají, že letošní koncepce má s loňskou pramálo společného: Místo prostoru pro tvůrčí přístup, jako by spíš měla předem poskytovat dramaturgické alibi, nejen pro uplatnění titulů nepořadovým formátem či staršího data vzniku, ale občas snad i titulů nepříliš vydařených. Zmíněný recept byl použit hned první sobotu, kdy "komponovaný" večer odstartoval jeden standardní díl někdejšího Lapidária, pokračoval nudným a málo vypovídajícím dokumentem a končil konfekčním zpracováním mimořádného lidského osudu. To vše pod ambicioním názvem "Češi a Němci v kultuře". V podstatě totéž, snad ještě v bizarnější podobě (od znásilněných Jihoafričanek až po ženskou fotbalovou jedenáctku z Austrálie), se opakovalo za týden pod hlavičkou Žena dnes a zítra. Méně komplikovaný, ne však logičtější, byl i třetí pokus o tematizovanou kompozici. Nejde přitom o samu nevyrovnanost dvoudílného dokumentu Fišer alias Bondy, zasvěceného kontroverzní a nepřehlédnutelné osobnosti Zbyňka Fišera. Otázkou je, co vedlo k jeho "povýšení" na téma celého večera, navíc, když oba díly rozdělilo pokračování literární revue Třistatřicettři, zasvěcenému divadlu...

V případě sobotních tematických večerů druhého programu zatím v novém roce vítězí forma nad myšlenkou, schéma nad obsahem. Loni to bylo většinou naopak.