S kompletní sestavou Olympiku za zády a s Petrem Jandou v roli producenta a autora téměř poloviny repertoáru se s novým albem původních písniček přihlásila Petra Janů, zpěvačka, která si svůj umělecký vrchol prožila v osmdesátých letech a od té doby se potýká především se ztrátou autorského zázemí. Kromě Jandy, jenž si vedle znovu natočeného hitu Jedeme dál zazpíval i v dalších duetech Babí léto a Já a já a ty, se tu skladatelsky čtyřikrát prezentují Ota Petřina a také violista souboru Národního divadla v Praze Petr Přibyl. I texty pocházejí od autorů s jistým renomé, ať už jde o Pavla Vrbu, "zpívajícího právníka" Petra Pečeného nebo o básníka a scenáristu Jaroslava Vanču. Ani tým zvučných jmen však nedokázal bezpochyby výjimečnou zpěvačku náležitě "prodat" a stylová tápavost alba jen dokazuje, že Petra Janů zkrátka dosud nenalezla novou parketu.

Při letmém pohledu na novinky českého hudebního trhu se skoro zdá, že máme utrácet výhradně za "zlé sny" dob (zjevně ne dostatečně) minulých, za reedice dnes už neposlouchatelných popových desek či nové vetřelecké snahy různých "zombie". Dalším, kdo rozhojnil obskurní sérii navrátivších se idolů osmdesátých let, je Stanislav Hložek. Že dotyčného ta nejmladší generace zná už jen jako příjemného moderátora Magionu a jiných pořadů pro děti, není důvod, proč bychom se k jeho Největším hitům měli chovat shovívavě.