V příčinách vzniku astmatu a především astmatického záchvatu velmi často hraje roli alergie, obvykle zkombinovaná s dalšími faktory, jako je např. infekce. Astma vznikající čistě na alergickém podkladě se objevuje především u dětí a mladistvých, nezřídka bývá současně přítomen i atopický ekzém. Nemocný zpravidla již dříve trpěli alergií, nejčastěji pak sennou rýmou. V mnoha případech vzniká astma na podkladě alergicko-infekčním. Vyvolávajícím momentem bývá akutní infekce dýchacích cest nebo zhoršení chronické infekce (zánět dutin, chronický zánět průdušek). Astma může vznikat a vzniká pochopitelně i u pacientů, kteří žádnou alergií netrpí. Sem patří ponámahové astma, chemicko-fyzikálně iritační forma, kde vyvolavatelem je inhalace různých výparů (formaldehyd), cigaretového kouře, exhalací, kontakt s různými léky apod. Dalšími formami je astma vyvolané emocemi, astma vyvolané hormonálními vlivy, kde je vazba na menstruační cyklus, pubertu, těhotenství a to ve smyslu objevení se nebo i vymizení potíží. Různé příčiny vzniku astmatu se spolu často vzájemně kombinují.

Všechny výše uvedené vyvolávající momenty mají za následek zúžení průdušek díky překrvení a otoku jejich stěn, zvýšení tvorby vazkého hlenu, ke kterým se připojuje kontrakce (stažení) svaloviny průdušek. Tato reakce má u zdravých jedinců obranný charakter, u astmatiků je však patologicky přehnaná. Výsledkem je pak zvýšení dechové práce, především velmi namáhavý výdech s typickými pískavými fenomény, které bývají u rozvinutého astmatického záchvatu slyšitelné i na dálku, únava dýchacích svalů, dušnost a v extrémních případech, trvá-li záchvat i několik dní (status astmaticus), může dojít i k srdeční zástavě.

Léků a tedy terapeutických možností je dnes celá řada, používají se preparáty bez nebo s kortikoidy, léky podpůrné, léky protialergické, u indikovaných případů se provádí tzv. desenzibilizace, která má zajistit snižování pohotovosti organismu k alergickým reakcím při působení alergenu. Jiná léčba je pochopitelně v klidové fázi, jiná při vzniku záchvatu. Každopádně je však zcela individuální a je třeba, aby pacient poctivě spolupracoval se svým lékařem. Protože astma je onemocnění, které člověka vyčerpává nejen fyzicky, ale velmi významně i psychicky, je třeba pečovat i o tuto stránku. Pokud jsou záchvaty vyvolávány, nebo se na jejich vzniku podílí i emoce, je zcela namístě zahrnout do léčby i psychoterapii. Pacienti se jí bohužel velmi často zcela neopodstatněně brání s argumentem, že "nejsou blázni". Na tomto místě je třeba připomenout, že tento pohled je zcela zcestný. Psychoterapii provádí klinický psycholog a výsledky jsou velmi dobré. Zbytečným odmítáním psychoterapie si pacienti nejednou připraví mnoho krušných chvil navíc, kterým by mohli předejít.

Další podpůrnou, ale významnou součástí komplexní terapie jsou různé ozdravné pobyty v lázních a ozdravovnách. Dříve se astmatikům bránilo v jakékoli namáhavé činnosti, sport jim byl vysloveně zakazován. Dnes se situace změnila a naopak se ukazuje, že pohyb a sport je i pro astmatiky velmi dobrou relaxací. Jedná se pochopitelně pouze o sport provozovaný na rekreační úrovni, nikoli vrcholově. Některé druhy sportů jsou pak nevhodné vzhledem k možnosti kontaktu s alergenem, jiné jsou naopak velmi doporučovány, zejména plavání.