Mezi nejbližší umělecké obory patří nepochybně hudba a literatura - oba projevy se nejspíše zrodily ve stejný okamžik a jejich základní příbuznost spočívá také v tom, že zaznívají v čase a v čase odcházejí. Odvěky kráčely hudba a slovo dějinami spíše společně, tu ruku v ruce, tu odděleně a někdy i proti sobě. Společné kontakty zrodily mnohé hudební žánry: píseň, sbory, melodram, operu, jakož i operetu a muzikál. Slovo a hudba se navzájem ovlivňují a inspirují. Tak vznikly i skladby vybrané do celovečerního programu Akademie, jejichž předlohou byla ve všech případech literatura.

Francouzský skladatel André Caplet napsal svůj Fantastický příběh podle povídky Maska rudé smrti Edgara Alana Poea v roce 1908, jako aranžmá své skladby pro chromatickou harfu a orchestr do komorní polohy smyčcového kvarteta. Jeho současník Ottorino Respighi zkomponoval své "poemetto lyrico" Západ podle Ascoliho italského překladu básně Percyho B. Shelleyho v roce 1914. Arnold Schenberg si pro svůj sextet Zjasněná noc zvolil romanci Poznání z románu Dva lidé Richarda Dehmela - bylo to v roce 1901, kdy prožíval novomanželské radosti s Mathildou, sestrou svého přítele skladatele Zemlinského.

Druhou část pořadu tvoří komplet symfonických básní Antonína Dvořáka zkomponovaných v roce 1896 podle čtyř básní z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Skladatel chtěl zhudebnit celý erbenovský cyklus, zůstalo ale jen u čtyř symfonických básní, které jsou samostatnými hudebními obrazy, stejně uzavřenými jako jejich baladické předlohy.