Slavný španělský pozdně romantický básník Gustavo Adolfo Bécquer sebral v druhé polovině 19. století na dvě desítky tajemných příběhů ze starého Španělska. Tyto legendy mají své kořeny v orientální literatuře, ale i ve španělském folkloru. Zaujmou především zvláštní působivou atmosférou, která z těchto v podstatě prostých vyprávění činí drobné literární skvosty.

Osm z nich vyšlo nedávno v překladu Víta Urbana pod názvem Hora duchů a s podtitulem Tajemné legendy starého Španělska. Tentokrát z nich uslyšíte příběh z dávných časů, vyprávění o lásce a smrti křesťanského rytíře a krásné Maurky. Pověst nese název Maurčina jeskyně (s podtitulem "navarská legenda") a její atmosféru dotváří podzemí jednoho španělského hradu. Napínavý příběh si přiblížíme krátkým úryvkem ze začátku legendy: Naproti fiterským lázním, na strmých skalách, při jejichž úpatí se vine řeka Alhama, jsou dodnes vidět opuštěné zříceniny arabského hradu, jenž se slavně zapsal do letopisů rekonkvisty jako dějiště velkých a pamětihodných hrdinských činů jak ze strany obránců, tak i těch, kteří nad jeho cimbuřím statečně vztyčili korouhev se znamením kříže. (...) Prolézal jsem kout po koutu v představě, že objevím vchod do některé podzemní chodby, jaké se prý vyskytují pod všemi maurskými hrady. (...) S jistou bázní jsem rozhrnul větve zakrývající vchod do prostoru, který jsem zprvu považoval za přírodní jeskyni, avšak po několika krocích se ukázalo, že je to krumpáčem vyhloubená podzemní štola...