Herečka Jiřina Jirásková oslavila v únoru významné životní jubileum a Česká televize proto vybrala několik filmů s její účastí, bohužel takové, v nichž exceluje někdo jiný a její role na sebe nestrhávají rozhodující pozornost (Já, truchlivý bůh; Každý den odvahu; Bloudění). I z televizních titulů byly uvedeny ty obecně známé (Zámek v Čechách), takže lze litovat, že výběr nebyl promyšlenější. Jirásková už na počátku své kariéry zaujala smyslem pro jemně gradující, pečlivě stavěnou verbální komiku, kterou osvědčila v přepisech Maupassantových povídek, ale zejména v první, pro televizi určené verzi Pensionu pro svobodné pány. Svá decentní i rozpustilá děvčata, distingovanější nežli typy ztvárňované Bohdalovou či Janžurovou, bohatě uplatnila i před filmovou kamerou. Suverénně zvládala komediální úlohy i role vážné a psychologicky náročnější. Ostatně nebyla nikdy považována za pouhou komičku... Ve filmové i televizní tvorbě Jiráskové nastala v 70. letech dlouhá pauza, její tvář měla být divákům upřena. Ale talent nevyprchal, jak ukazují stále úchvatné Sestřičky, jeden z dalších vrcholů jejího herectví. V 90. letech ji pravidelně obsazoval Oldřich Daněk do svých "historických střípků" (Jeden den velkovévodkyně, Císařovna na chvíli atd.), byť ne do hlavních rolí. Její jméno častěji bylo zmiňováno v souvislosti s úřednickou funkcí - po několik let řídila Divadlo na Vinohradech.

V dramatu Bloudění (1965), natočeném Antonínem Mášou a Janem Čuříkem, vystupuje do popředí generační konflikt, jenž ovšem přerůstá v rozličné vnímání politické reality. Váznoucí komunikace mezi Michalem (J. Hanzlík) a jeho otcem (J. Pleskot) se mimo jiné dotýká i toho, že generaci dětí již nezajímají mravní dilemata rodičů, nucených se vyrovnávat se svými postoji v 50. letech. Právě v tomto ohledu film zachycuje nadčasově platné téma - každá generace vyznává jiné priority. Jiřina Jirásková zde poněkud netradičně vytváří roli Michalovy mírně mondénní matky.

Úterý 27. 2. 2001 PRIMA - 19.55 hodin

Dramatický souboj osamělých mořeplavců s oceánem byl natočen podle skutečného příběhu rodiny Carpenterových, kteří se rozhodli uskutečnit dobrodružný nápad: prodali farmu a na jachtě Prozřetelnost chtěli obeplout celý svět. Dcera Susan po zkušební části plavby z Austrálie na Nový Zéland rodinu opustila a zůstala na pevnině. Carpenterovi nastoupili další cestu se třemi syny a studentem Wallym, který v posádce zastoupil Susan. Brzy po vyplutí na loď zaútočily kosatky a zničily ji. Trosečníci se uchýlili do dvou záchranných gumových člunů. Vyčerpávající anabáze šesti lidí trvala osmatřicet dní. Režie K. J. Dobson. Hrají: Robert Urich, Ali MacGrawová, D. von Zernecková, M. Ballou, D. Franklin, P. Sumner a další.

 Středa 28. 2. 2001 NOVA - 20.00 hodin

Hlavní postavou dojemného vyprávění je Anne, atraktivní manželka úspěšného, bohatého a vysoce postaveného bankovního experta, která se po přestěhování do Mnichova cítí v novém luxusním domě nevyužitá a rozhodne se znovu začít pracovat. Jako bývalá zdravotní sestra chce nastoupit v nemocnici, jediné volné místo je však na dětské onkologii. Přes varování kolegyň Anna místo přijme a velmi rychle si získá nejen respekt většiny spolupracovníků, ale také lásku trpících malých pacientů. A zatím jí je manžel nevěrný s úspěšnou a pochopitelně pohlednou novinářkou... Režie Ute Wieland. V hlavní roli šlechetné zdravotní sestry Anny se představí Alexandra Kamp-Groeneveld. Dále hrají Marco Bretscher-Coschignano, Anian Zollner, Sophie Pflügler, Katja Studt, Uwe Fellensiek a další.

Čtvrtek 1. 3. 2001 NOVA - 22.35 hodin

Slavný americký válečný velkofilm je rekonstrukcí jedné ze zlomových událostí druhé světové války, útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech, v němž se útočníkům podařilo jediným úderem a téměř beze ztrát potopit nebo alespoň těžce poškodit velkou část naprosto nepřipravené americké tichomořské flotily. Režie Richard Fleischer. Na japonských sekvencích s ním spolupracovali režiséři Tošido Masuda a Kinji Fukasaku. Hrají Martin Balsam, Joseph Cotton, Jason Robards a řada dalších herců.

Pátek 2. 3. 2001 PRIMA - 22.30 hodin

Barmanka Tracey se náhodou připletla k vraždě. Šéf gangu neprodleně vyslal svého podřízeného, aby ji zabil. Johnovi se ale krásná dívka líbila, a tak rozkazu neuposlechl. Pouze ji zavřel do opuštěného skladiště v Brooklynu, kam jí nosí jídlo a šaty. Tracey se stále snaží utéct, zdá se, že zájem svého únosce ignoruje. Johnovi se i kvůli ní začíná zločinecká dráha pomalu zajídat, rád by s tím přestal. Jeho chování vzbudí podezření kumpánů, a odtud je už jen krůček k tomu, aby gangsteři vyčenichali Traceyin úkryt. Režie Steve DiMarco. Hrají Eric Thal, Naomi Campbellová, James Gallanders, Carl Marotte a další.

Sobota 3. 3. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Nejvíc nominací na Cenu České filmové a televizní akademie Český lev získali Ondříčkovi Samotáři, Hřebejkův film Musíme si pomáhat a Kytice F. A. Brabce. V klání o herecké ocenění se objeví například herci Klára Issová, Iva Janžurová, Bolek Polívka, Karel Roden, Eva Holubová či Jaroslav Dušek. Nyní tedy zbývá to hlavní - rozdat sošky Českého lva v 15 kategoriích. Již tradičně se tak děje v přímém televizním přenosu. V České televizi se jej ujala tvůrčí skupina Richarda Medka a moderátorem bude Jaroslav Dušek, který loni uváděl pouze nominační večer. K nejvýznamnějším novinkám letošního udělování prestižní filmové ceny patří trochu upravená podoba a výrazné zeštíhlení skleněné ceny (z pěti a půl kilogramu na polovic); od letoška získává cenu za divácky nejúspěšnější film pouze české dílo; celou akci budou letos poprvé provázet Dny Českého lva v multikinech v Praze, Brně a Bratislavě, které se uskuteční ve dnech 1.-14. března. Snad nejvýznamnější novinka se však očekává letos v listopadu, kdy ČFTA vůbec poprvé (konečně!) udělí ceny za televizní tvorbu.

 Neděle 4. 3. 2001 ČT 1 - 21.50 hodin

Česká televize zařadila cyklus děl natočených podle předloh Josefa Škvoreckého vesměs ze 60. let. Většinou zpracovávají příběhy s detektivní či kriminální zápletkou, často volí téměř šantánový inscenační přístup. Tvůrcům adaptací se příliš nedařilo, mnohdy se spoléhali na nosnost ne vždy dostatečně promyšlených vražednických šarád. A bohužel zůstaly neuskutečněny přepisy Škvoreckého nejdůležitějších prací, zvláště několikrát chystaných Zbabělců a Příběhu inženýra lidských duší.

Ve Škvoreckého filmografii lze vyzdvihnout jen dva ambicióznější snímky, Flirt se slečnou Stříbrnou a Farářův konec. Oba se snaží překročit úzce zábavný horizont a zejména druhý z nich, spějící k podobenství, může rezonovat i dnes. Flirt se slečnou Stříbrnou (což je značně vypreparovaná adaptace mnohovrstevného románu Lvíče) kombinuje detektivní zápletku s kritickým náhledem dobových poměrů v intelektuální sféře, jejíž vnější noblesa jen stěží dokáže zastřít podraznictví a bezohlednost. Režisér Václav Gajer však vytěžil jen rozpačitou moralitu o jednom přizpůsobivém konformistovi (Jan Kačer), jenž se pečlivě vyhýbá konfliktům. Známost s tajuplným děvčetem (Marie Drahokoupilová) jej však dočasně zaslepí, takže až příliš pozdě začne zvažovat souvislosti týkající se smrti jeho šéfa. Bohužel mondénní je nejen titulová slečna Stříbrná, ale též celé vyprávění.