Bylo dlouhá léta nepsanou rozhlasovou tradicí vzpomenout 2. března anebo v předvečer tohoto dne výročí narození Bedřicha Smetany - a nebylo vůbec důležité, zda šlo o výročí kulaté. Věnujeme-li proto celou čtvrteční Akademii klasikovi české národní hudby v předvečer jeho 177. narozenin, chceme se k této tradici našich rozhlasových předchůdců přihlásit a připomenout jeho dílo, jež dnes žije spíše čítankově známými tituly, zatímco ostatní tvorba by mohla během relativně krátké doby upadnout v zapomnění. A tak celá Akademie byla připravována jako velký koncert, na jehož programu jsou díla, která až na výjimky vstoupila do kategorie méně známých či úplně neznámých. Hudební pouť, jak jsme tento koncert nazvali, je rozdělena do čtyř dějství - první vyplní celá Triumfální symfonie (běžně se hrává pouze její 3. věta), druhé sborová tvorba a třetí klavírní díla. Zvláště zajímavé by mohlo být dějství závěrečné - s fragmentem poslední opery Viola, který čítá pouhých 365 taktů. Většina géniů se během svého života nedočkala mnoho radostí - jejich dílo, vybočující svým novátorstvím z dobových konvencí, muselo tvrdě bojovat o svou existenci. Málokterá skladba vyjadřuje tento fakt tak sugestivně jako Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života. A ten zazní v nesmrtelném podání Smetanova kvarteta bezprostředně po doznění posledních tónů Smetanovy tvorby - po Viole. I další interpretace Smetanových děl bude v rukou prvotřídních interpretů - jak z mladé generace (klavíristé Petr Jiříkovský a Daniel Wiesner), tak i těch, kteří už nejsou mezi námi (dirigent Zdeněk Košler, sbormistr Josef Veselka).