Když jsem nedávno oslovila Mgr. Janu Paterovou, vedoucí redakce rozhlasových her a dokumentu se žádostí o rozhovor, sdělila mi, že: "na ní přece není nic zajímavého." O to větší radost jsem měla, když po delším přemlouvání souhlasila, protože zajímavostí nakonec bylo víc než dost. Posuďte sami:

Čím vším se redakce zabývá?
Jak už její název napovídá - rozhlasovými hrami a dokumenty. Na každý rok se připravuje výrobní plán, zvlášť pro stanici ČRo 3 - Vltava a zvlášť pro ČRo 2 - Praha. U tvorby plánu se zamýšlíme jak nad programovými schématy, tak nad jednotlivými programovými řadami. Zabýváme se tvorbou rozhlasových her všech žánrů a stopáží včetně seriálů (od osmi minut až do dvou hodin vysílacího času) i doplňováním takzvaného zlatého fondu Českého rozhlasu, v němž jsou zařazeny klasické rozhlasové nahrávky - mnohdy skutečné "bonbonky" s hlasem Václava Vosky, Josefa, Kemra, Jiřího Adamíry, Karolíny Slunéčkové. Vyrábíme dokumenty a rozhlasové přednášky na různá témata, mapujeme naši historii až po nejsoučasnější problémy, seznamujeme posluchače s nejlepšími díly nejslavnějších festivalů, připravujeme pravidelný internetový magazín V síti, snažíme se také o experimentální zvukové formy.

Co vás nejvíc těší?
Těch věcí je hodně. Těší mě úspěchy mých kolegů, jejich vítězství v soutěžích, mám radost z jejich nápadů a chuti tvořit. Chtěla bych v této souvislosti připomenout alespoň dokumenty Zdeňka Boučka nebo nápad Jitky Škápíkové - Dílnu mladých autorů. Díky Dílně si "pěstujeme potěr" a do světa vcházejí první dokumentaristky, které už také přivážejí různá ocenění za svou činnost. Když jsem do redakce přišla, dokument byl na okraji zájmu. Dnes je považován za jeden z nejúspěšnějších rozhlasových žánrů a je uznáván i na mezinárodním fóru.

Čím se zabýváte vy osobně?
Kromě běžných radostí a starostí, které s sebou přináší vedení redakce, se nejvíce věnuji dramaturgii a úpravám her, ale podílela jsem se i na dokumentu Kostky jsou vrženy. Točil se během antiglobalizačních protestů v září loňského roku v Praze. V červené vestě PRESS jsem se snažila být na všech místech, kde se něco bouřlivého dělo. Potěšilo mě, že tuto naši práci posluchači hodnotili jako kvalitní a objektivní a srovnávali ji s publicistikou BBC.

Tu a tam slýchávám určité polemiky nad rozhlasovou hrou. Má své zastánce i odpůrce. Jaký je váš názor?
Posluchači Vltavy mají o hry velký zájem. To nás přivedlo k nápadu uspořádat přehlídku původních rozhlasových her českých autorů. Z produkce posledních tří let jsme vybrali patnáct titulů. Vysíláme je od ledna vždy v sobotu ve 14.30. Přehlídka poběží až do března a je spojena se soutěží, v níž mohou posluchači vyjádřit svůj názor na naši tvorbu. Chceme reagovat na jejich požadavky a přání a nebát se hledat nové formy. V poslední době se nám daří získávat jak nové autory, kteří se rozhlasovou hrou nezabývali, ale jsou známými prozaiky či dramatiky, například Vlastimila Třešňáka či Lenku Langronovou, tak externí režiséry, kteří třeba nemají tak velké zkušenosti s rádiem, ale jejichž nápady jsou velmi inspirativní - vzpomeňme J. A. Pitínského, Hanu Burešovou, Arnošta Goldflama.

V souvislosti s příchodem nového milénia jste měla zajímavý nápad s Hamletem. Sdělíte nám, o co šlo?
Ve zlatém fondu Českého rozhlasu se nachází řada klasických titulů, jejichž stáří je třeba třicet i více let. Zůstávají zde jako doklad určitého období rozhlasové tvorby. Abychom je zprostředkovali našim posluchačům, musíme řadu z nich upravovat a nadále s nimi pracovat. Jedním z těchto klasických titulů byl také Shakespearův Hamlet, rozhlasová inscenace z roku 1958 s Václavem Voskou. Ve chvíli, kdy jsem ji poslouchala, mě napadlo, že by nebylo od věci tuto "hru her" uvést v programu Vltavy na Nový rok - 1. 1. 2001. Zároveň mi ale bylo jasné, že má-li korespondovat s vnímáním dnešního rozhlasového posluchače, budeme ji muset natočit znovu.

Blíží se 27. březen - Světový den divadla. Odrazí se to i ve vysílání Vltavy?
Naše stanice se rozhodla připojit k tomuto svátku a věnuje mu celodenní vysílání. Tématu se začneme věnovat v sedm hodin v bloku Mozaika a skončíme patnáct minut před půlnocí pořadem Vltava v divadle. Věříme, že všechny pořady, živé vstupy do provozu divadel a rozhovory se známými osobnostmi, hudební pořady, publicistika i premiéry, naše posluchače potěší.