Český rozhlas 3 - Vltava, 11. března 21.00 hodin

Jméno spisovatele Hermanna Graba bylo u nás donedávna mimo odborné germanistické kruhy prakticky neznámé. Když vyšla v roce 1935 ve Vídni jeho prvotina Městské sady, byl to už dvaatřicetiletý muž, bohatý Pražan se skvělým vzděláním, získaným na univerzitách v Praze, ve Vídni, v Berlíně a v Heidelbergu a ukončeným dvěma doktoráty (filozofie a práva). A také vynikající klavírista s důkladnou teoretickou průpravou, žák Zemlinského, obdivovatel Schönbergův a Webernův. V těch letech pracoval jako hudební kritik v Prager Montagsblattu a jako učitel hudby. Pocházel z bohaté židovsko-německé rodiny, jeho otec zdědil v Libni továrnu na voskované plátno a v Praze patřil k nejznámějším německým mecenášům, dotujícím zejména německou operu a knihovnu německé univerzity. V Libni na Košince postavil v době rozkvětu firmy koncem 19. století známou Grabovu vilu, velkou stylovou stavbu s krásným anglickým parkem, pozdější anglickou dívčí kolej.

Začátkem roku 1939 bylo už všechno jinak: oba mladí Grabové, Hermann a jeho bratr Leo, byli v té době v Paříži a připravovali tam Hermannův přednáškový koncert, na němž hrál na cembalo, na clavichord a na klavír skladby Bachovy a Mozartovy. Firma v té době už neexistovala, otec zemřel v roce 1937 ve Vídni, matka o dva roky později v Lodži a oba synové se složitými cestami dostali do Ameriky, kde si Hermann založil hudební školu, na níž vyučoval i Rudolf Firkušný.

Grab pokračoval i v Americe (o prázdninách!) v literární činnosti, jejímž výsledkem je i naše povídka. Několikaleté pracovní vypětí však podlomilo jeho křehké zdraví, takže v roce 1949 po několika operacích podlehl své těžké nemoci. Zůstalo po něm skromné, leč nepřehlédnutelné literární dílo, tvořící dva útlé svazečky: román Městské sady a Povídky.