S německou kinematografií se v tuzemských kinech setkáváme zřídka, proto je třeba ocenit, že Česká televize přiblíží její členitou podobu v pěti snímcích, které uvede pravidelně každé pondělí. První titul Za hranicí ticha je věnován problémům "menšin" - v tomto případě hluchoněmých lidí. Režisérka Caroline Linková však nehledala nějaké didaktické poselství, zabývá se všedními dny jedné rodiny, kde sluchově postižení rodiče vychovávají hudebně nadanou Laru (Tatjana Trebová), obětavou a starostlivou osmiletou dívenku. Je jedinou bytostí, která dokáže tlumočit okolí jejich znakovou řeč. Tuto výchozí situaci režisérka popisuje s něhou i nezbytnou porcí humorné nadsázky, dosahuje značné míry autenticity v popisu zvoleného prostředí i jednotlivých hrdinů. Konflikt se začíná odvíjet od okamžiku, kdy se dosud poslušná Lara chce věnovat i vlastním zálibám a závislost rodičů ji stahuje k zemi jako stále těžší balvan. Dívka cítí, že hudba, do jejíchž tajů proniká, ji rodičům vzdaluje, protože jen ona vnímá její podmanivost. Cítí, jak hudba vytváří mezi nimi komunikační i citovou bariéru, jejíž zdolávání bude obtížné pro obě strany. Ani po deseti letech se situace nezměnila: Lara, již stojící na prahu dospělosti a zvažující profesionální dráhu (nyní v podání Sylvie Testudové), se musí vyrovnávat s odmítavým otcovým postojem. Je zajímavé, že postavy rodičů vytvářejí skutečně hluchoněmí herci - Američan Howie Seago a Francouzka Emmanuelle Laboritová.

Film nešetří emotivně vypjatými okamžiky, ale nesklouzává k sladkobolnému sentimentu. Nestaví na černobílém rozvržení postav, hrdinové, zejména Lara, neustále zvažují, zda svým rozhodnutím neublíží těm, které mají nejraději. Otázka svědomí se tak stává jakýmsi úhelným bodem, kolem něhož se celé vyprávění točí.

Úterý 6. 3. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Jednou z nejvýraznějších politických osobností 20. století byl bezpochyby jugoslávský prezident Josip Broz-Tito. Hrdina osvobozeneckého boje proti německé okupaci se na dlouhá desetiletí stal šéfem socialistického státu, na který Moskva neměla přímý vliv, což mu zajistilo nenávist Stalina i většiny jeho vazalů a následovníků, na druhé straně pak respekt a sympatie za železnou oponou. Přes relativní svobodu však byl i jugoslávský model socialismu cestou do slepé ulice a kult osobnosti jeho charismatického vůdce si v ničem nezadal s jinými diktátory. Mladé slovinské režisérce Janje Glogovac se podařilo natočit svědectví, která Titovu osobnost vykreslují z nezvyklých úhlů: výpověď jeho bodyguarda, komorníka, krejčího, kuchaře, osobního houslisty, šéfa protokolu a dalších lidí z blízkého okolí.

Středa 7. 3. 2001 ČT 1 - 20.20 hodin

Autorsko-režijní dvojice Jan Drbohlav a Jaroslav Polišenský se po vynikajícím televizním filmu Ex offo s Viktorem Preissem v hlavní roli znovu vrací do 50. let, aby, tentokráte na fiktivním příběhu, rozehráli paradoxní situaci kolem mladého novináře, který přenáší pravidla šachové hry i do reálného života. V hlavních rolích Ladislav Frej, Alexander Rašilov a opět Viktor Preiss.

Čtvrteční filmový klub na České televizi možná překvapí zařazením historické romance Kapitán Fracasse. Stejnojmenný Gautiérův román si držíme v paměti jako ukázku nenáročného zábavného čtení, které několikrát posloužilo i filmařům. Tentokrát uvidíme verzi, která vznikla roku 1942 v okupované Francii (tedy ve stejné době, kdy se k divákům dostaly takové filmy jako Návštěva z temnot či Havran, rovněž před časem zpřístupněné na televizních obrazovkách), kdy zdánlivě banální poselství, že sebemocnějšímu zlu je třeba čelit, nabývalo zvlášť aktuálního významu.

O Kapitánu Fracassovi se podrobněji rozepisuji i proto, že jej režíroval Abel Gance (1889-1981) - jeden z průkopníků uměleckých výšin francouzské kinematografie, který experimentoval především s výrazovými prostředky, se skladbou, s prolínajícími se obrazy. Začínal již v němé éře: zaujal protiválečným dramatem Žaluji (1919) a především rozmáchlou historickou freskou Napoleon (1926), rozdělenou do tří samostatně se odvíjejících "polyekranových" pásem vyžadujících samostatná, vedle sebe umístěná plátna. Později se však kvůli financím musel spokojovat se zakázkami víceméně komerčními. Mezi ně patří i Kapitán Fracasse. Ale i zde je znatelná ruka mistra, která neselhává ani na zdánlivě podřadné látce. Pokud si mohl vybrat, upřednostňoval historická témata, zajímaly jej střety silných osobností s dobou.

Gance však prahnul i po nových, technicky dokonalejších verzích obou svých slavných děl z 20. let a skutečně se mu je podařilo realizovat (barevného a širokúhlého Napoleona jsme kdysi viděli i v českých kinech). Jenže jejich význam byl již zanedbatelný. Jazyk filmu mezitím obohacovali jiní umělci, s jejichž průbojností se stárnoucí tvůrce nemohl měřit.

Pátek 9. 3. 2001 NOVA - 21.45 hodin

Jmenuje se Jack Cole a kdysi býval specialistou na likvidace ve službách CIA. Dnes je však detektiv ověšený korálky vyznavačem buddhismu a právě přiletěl z New Yorku do Los Angeles, aby pomohl dopadnout masového vraha, který brutálně vraždí katolické manželské páry a poté je vždy ukřižuje na zdi. Jack tvrdí svému novému parťákovi, místnímu černošskému detektivovi Jimu Campbellovi, že poslední vraždy nespáchal hledaný psychopat. Je přesvědčen, že vraždy jsou dílem profesionála, ale vzápětí se sám ocitá v podezření, protože jednou z obětí byla jeho první manželka Ellen a na jejím těle byly nalezeny jeho otisky prstů... Režie John Gray. Hrají Steven Seagal, Keenen Ivory Wayans, Bob Gunton, Brian Cox, Michelle Johnson, John Jackson, Stephen Tobolowsky a další.

Sobota 10. 3. 2001 ČT 1 - 20.50 hodin

Úspěšná bojová videohra Street Fighter II posloužila tvůrcům hollywoodských studií pro realizaci tohoto příběhu. Šílený a megalomanský diktátor Bison se po vojenském převratu ujal vlády v asijské zemičce Shadaloo. Požaduje do tří dnů obrovské výkupné za zaměstnance Spojených národů, jež drží ve svém tajném sídle. Proti němu má všemi prostředky zasáhnout plukovník Guile se svými muži... Akční thriller natočil Steven E. de Souza. Snímek se mezi špičkové filmy řadí také mimořádnou péčí o obrazovou složku. Ději plnému fantaskních rekvizit nechybí nadhled a ironie bondovek, stejně jako "údernost" Hvězdných válek a působivé vizuální gagy.

Neděle 11. 3. 2001 PRIMA - 21.50 hodin