číslo 10/2001 |
|
Tipy ČRo |
|
Pondělí 5. 3. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 17.00 hodin František Hrubín před mikrofonem Letos prvního března je tomu už třicet let ode dne, kdy zemřel básník František Hrubín. Dnešní fonogramy jsou proto věnovány právě jemu. Zvukových záznamů, spojených s Hrubínovým jménem a dílem je v rozhlasových archivech samozřejmě hodně: verše, pohádky, literární pásma, hry. Na jiných snímcích hovoří o básníkovi jeho přátelé. Hrubínovy verše recitovali nejčastěji Radovan Lukavský, Luděk Munzar, Václav Voska - také ukázky těchto interpretací jsme zařadili do našich Fonogramů. Ve výběru historických snímků jsme se ovšem soustředili především na zvukové záznamy, na kterých hovoří sám básník, například když vzpomínal na Františka Halase, na Jaroslava Seiferta, na Josefa Horu. Na jiném snímku vypravuje Hrubín o hudbě, která mu nejvíc přirostla k srdci. Zachoval se i záznam ze slavnosti, při které bylo Hrubínovi uděleno roku 1961 v Chlumu u Třeboně čestné občanství obce. Básník se tu rozhovořil o svém vztahu k jižním Čechám a k Třeboňsku zejména. Krátce před jeho smrtí s ním natočila Jitka Pražáková pořad do cyklu A léta běží - vysílání se však už Hrubín nedočkal. Také ukázku z tohoto pásma si můžete poslechnout. Nejvíc místa je však věnováno jeho proslulému projevu na II. sjezdu čs. spisovatelů z dubna 1956, tedy z nejtěžších let první normalizace. František Hrubín tehdy přirovnal českou poezii padesátých let k mallarméovské labuti, jejíž křídla zamrzla v ledu; už za tuhle metaforu se tehdy stal terčem nejostřejší kritiky štollovských ideologů. Potlesk, který tehdy zazněl na sjezdu po Hrubínově projevu, byl ovšem víc než výmluvný: o tom se můžeme znovu přesvědčit i dnes, po tolika letech. |