Hudebního skladatele, dirigenta a do roku 1997 také profesora Trinity College of Music v Londýně Antonína Tučapského si pamatují zejména ti dříve narození jako hlavního sbormistra Pěveckého sdružení moravských učitelů, v jehož čele stanul po smrti Jana Šoupala. Tomu však předcházela nejprve studia - v letech 1947-1951 vystudoval v Brně hudební teorii a vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, na JAMU dirigování a soukromě ještě skladbu - a pak také praxe. Rok byl korepetitorem sboru Slovenského národního divadla v Bratislavě, poté působil jako hudební pedagog v Kroměříži a v Novém Jičíně a v roce 1959 přišel do již zmíněného legendárního PSMU, kde zůstal 14 let. Zároveň vyučoval na Pedagogické fakultě v Ostravě a ještě je tu krátké intermezzo (1960-1962) v podobě vedení dětského sboru Československého rozhlasu v Ostravě. Pak nastaly vzhledem k domácím okolnostem potíže, nevyhověl kádrově. Byl propuštěn z PF v Ostravě a dva roky pracoval jako pomocný dělník v ostravských Pozemních stavbách. V roce 1972 se oženil, jeho manželkou se stala anglická pěvkyně Beryl Musgrave, a legálně vystěhoval do Velké Británie. Nejen tam si rychle získal úctu a respekt; je členem Britského svazu skladatelů, Královské společnosti hudebníků Velké Británie i Společnosti pro vědu a umění ve Washingtonu. Zatímco doma byl vnímán především jako sbormistr, v zahraničí patří k uznávaným a často uváděným autorům. Na svém kontě má na 300 skladeb komorních, instrumentálních, orchestrálních, jeho doménou je však vokální tvorba, především pak sborová. Čeští posluchači se v posledních dvou třech letech měli možnost seznámit s jeho nejnovějšími skladbami, např. se Stabat Mater, oratoriem Mary Magdaleny, Te Deum laudamus, uvedenými v českých premiérách.

Na závěr bych ráda připojila něco osobního. S Antonínem Tučapským jsem se seznámila před lety na Mezinárodním pěveckém týdnu Europa cantat, konaném v Táboře a s řadou koncertů v nejrůznějších jihočeských městech i na hradech a zámcích. Když se mu posílalo pozvání, neboť jedna z "uměleckých dílen" měla studovat také Tučapského Dva hymnické zpěvy, čekali jsme, jak odpoví. Poslal moc milý dopis s tím, že přijede rád, že se těší. Na festivalu byl nejen v roli skladatele, který zároveň přijel nastudovat své dílo s českými i zahraničními zpěváky, ale zároveň jako prezident festivalu. Na všechny strany stále šířil dobrou náladu a případné nedostatky zvládal s noblesou a s oním příznačným anglickým klidem. Když odletěl zpět do Londýna, všem nám bylo smutno. Ještěže se tu a tam alespoň na chvíli vrací. Pro ty, kteří ho znají, bude pět půlhodinek v rámci cyklu Život, osudy, osobnosti milým setkáním a pro ostatní alespoň letmé seznámení se skladatelem a zároveň velmi hodným a přátelským člověkem.