Stěží se zapomíná na rozpačitý výraz Milana Lasici, předávajícího před časem cenu Týtý v kategorii Bavič roku představiteli českého knedlíkového humoru Petru Novotnému...

Národ, kterého bavívali Voskovec a Werich, Suchý a Šlitr, Svěrák a Smoljak, případně právě Lasica se Satinským, měl v devadesátých letech jen pramálo alternativ k nováckému srandismu. Jak tuto neblahou situaci nesli Petr Skoumal a Jan Vodňanský, jejichž autorské pořady ze sedmdesátých let se již dávno zařadily do zlatého fondu chytré české legrace, není známo. Každopádně se však pánové u příležitosti třicátého výročí premiéry svého nejslavnějšího představení S úsměvem idiota opět sešli a po téměř dvou desítkách let obnovili spolupráci. Vyzvali tak "na férovku" mnohé z těch, jejichž humor je spíš k pláči než k smíchu - jenže, dozví se to někdo? Vždyť zaznamenáníhodný comeback Skoumala a Vodňanského zůstal v médiích takřka nepovšimnut.

Paradoxem je, že dluh za nepružnost a těžko pochopitelný, o to však letitější nezájem velkých vydavatelských společností o odkaz zmíněných komiků - intelektuálů, splácí nyní nezávislá firmička Black Point, která na čtyřech sedmdesáti až osmdesátiminutových kompaktních discích právě vydala "to nejlepší" z tvorby pražským Činoherním klubem odkojené dvojice. Obsah souboru České tajfuny vymezuje už jeho podtitul Písně, básně a přednášky z let 1974-2000: zatímco první tři disky jsou sestaveny z archivních nahrávek jednotlivých pořadů, čtvrté album je záznamem večera k třicátému výročí "Idiota".

Jakkoli jde o záslužný počin, vůči umělcům je nemilosrdný. Zařadit do přehledného kompletu autentické a narozdíl od normalizačních vinylových desek S úsměvem idiota a Hurá na Bastilu/S úsměvem Donkichota cenzurními nůžkami nijak nepoznamenané nahrávky z vrcholného období V + S a záznam ještě ne zcela usazeného "večírku rozpadlé dvojice" z předloňska, totiž nutně vede ke srovnávání. O to příjemnější je však zjištění, že pokud se zoubky času na humoru a zvláště pak satiře Vodňanského a Skoumala vůbec nějak podepsaly, jde o šrám téměř nepatrný.

MILAN ŠEFL