No, i když jste sečtělý, nemusíte být sečtený a ti, co jsou sečteni, nemusí být sečtělí. Co z toho plyne? Celkem nic. Ale pro každého občana České republiky by bylo dobré být sečteným i sečtělým zároveň. Když nic jiného, tak být aspoň sečtený, protože je to ze zákona.

Škoda že zákon nepřikazuje: "Koukejte hodně číst, ať jste sečtělí." Statistickému úřadu by to bylo šumafuk, ale Češi by víc věděli, tudíž i to, že být sečtený není blbost. Když si pomyslím, že spousta občanů, která už dlouho nic nečetla (leda tak televizní obrazovku), najednou obdržela archy potištěného papíru, který musela přečíst, zamyslet se, rozmyslet a pak písemně odpovědět určenou tužkou, a ne klávesnicí, do počítače... Že mnozí nemohli najít brejle, nebo zjistili, že na písmenka nevidí, tudíž brejle potřebují.

Ovšem, budete-li sečtělí, dozvíte se, že čím méně toho víte, tím jste šťastnější, a naopak čím toho víte víc, tak taky. Tak si vyberte.

Ale o naši sečtělost nemám strach. Vždyť tolik občanů čte Hospodářské noviny, sleduje burzovní zprávy, sázkové tikety, Blesk, Televizní týdeník, programy kin, informace o zlevněných potravinách, odbornou i odpornou literaturu, lechtivé časopisy, učebnice, detektivky...

A co říkáte tomu manželskému trojúhelníku "ČTENÝ", ČTĚLÝ a "SE"? Dodnes jim to skvěle funguje. Občas si rozdělí roční období, kdy "ČTENÝ" se oddá sčítání a "ČTĚLÝ" se "SE" si užívají. Pak zase "ČTĚLÝ" se oddává četbě a "SE" si užívá se "ČTENÝM." Ve společnosti se představují jako SEČTENÝ a SEČTĚLÝ, i když jsou tři. Trojúhelník je pěkné pravítko někdy o dvou jindy o třech koncích. Pyku Pyku!

Ale nebojme se, on nám to jednou někdo pěkně sečte suma sumárum. Jak těm sečteným, tak těm sečtělým. I sečtělým sečteným i nesečtělým sečteným. I těm pár sečtělým nesečteným...!