Parkinsonova nemoc i choroby vyznačující se třesem jsou všeobecně spojovány především s osobami staršího věku, přestože mohou vypuknout kdykoliv. Každý desátý pacient s Parkinsonovou nemocí je dnes mladší čtyřiceti let.

Co objevil anglický lékař James Parkinson?

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána na počátku 19. století. Proč dané onemocnění u jedince vznikne, není dodnes jasné, jisté však je, že s dispozicí k chorobě se člověk může narodit. Jde o onemocnění nervové soustavy, při němž dochází k postupnému zániku části mozku nazývající se substantia nigra, která se podílí na řízení hybnosti a produkuje látku dopamin. Následky nedostatku dopaminu se začínají projevovat až tehdy, když je tato část mozku zničena téměř z 90 %, a do té doby není možné již probíhající onemocnění nijak odhalit. Žádné jednoduché vyšetření, jímž by bylo možné pozdější vznik této nemoci podchytit, navzdory velkému úsilí vědců neexistuje, řekl nám MUDr. Petr Mečíř z extrapyramidové poradny neurologické kliniky při VFN v Praze. Tzv. presymptomatické období vývoje choroby trvá zhruba čtyři roky a mozku se po celou tuto dobu daří zachovat běžné funkce.

Časné projevy nemoci jsou zcela individuální. Mnohdy se zpětně ukáže, že prvním příznakem byla např. bolest v ramenním kloubu, ztížené psaní a změna rukopisu, deprese a řada dalších obtíží, které bývají zpočátku považovány za příznaky zcela jiných onemocnění a podle toho jsou také léčeny. Průběh Parkinsonovy nemoci může být i zcela atypický. Při určování diagnózy hraje rozhodující úlohu klinický obraz pacienta, anamnéza a reakce na léčbu, dodává MUDr. Mečíř. Dostupnou laboratorní a přístrojovou technikou je toto onemocnění prakticky nezdiagnostikovatelné. Mezi tři základní příznaky Parkinsonovy nemoci patří třes, projevující se typicky pouze v klidu, svalová ztuhlost a zpomalení pohybu. Nejúčinnějším lékem je dnes tzv. L-DOPA, což je vlastně metabolický předstupeň dopaminu, z něhož si zbytková tkáň substantia nigra dopamin přetvoří. Dnes však víme, že dlouhodobé užívání tohoto léku je spojeno s pozdními komplikacemi, proto se tato léčba oddaluje do chvíle, kdy je již nezbytná. Po několika letech užívání zpravidla dochází k pohybům nezávislým na vůli a k psychickým změnám včetně halucinací. Bohužel do naší ambulance stále přicházejí pacienti, kteří sice trpí některým z příznaků Parkinsonovy nemoci, ale jak se posléze ukáže, nikoliv přímo tímto onemocněním, a antiparkinsonika užívají i několik let zcela zbytečně.

Lékaři jsou někdy kouzelníci

V některých případech se jako možnost léčby nabízí i řešení neurochirurgické. Jak nám sdělil MUDr. Dušan Urgošík CSc. z pražské nemocnice Na Homolce, neurochirurgická léčba se většinou zaměřuje na subthalamické jádro, přes nějž je možné ovlivnit třes, svalovou ztuhlost i dyskinézy. Vedle zákroků prováděných např. ozářením gama nožem nebo termokoagulací se dnes také nově nabízí metoda vysokofrekvenční hloubkové mozkové stimulace, která je k mozkové tkáni nejšetrnější. Dochází tak k utlumení příznaků choroby, nikoliv však k jejímu vyléčení. U nás bylo tímto způsobem odoperováno teprve několik pacientů.

Co je esenciální třes

Parkinsonova nemoc bývá nejčastěji zaměňována s esenciálním třesem, který lze léčit poměrně úspěšně. V případě esenciálního třesu se třes končetin objevuje typicky při jejich pohybu, nebo v jejich určité poloze. Právě to způsobuje známé ubryndávání ze šálků a lžic. Při esenciálním třesu by se však neměl projevit zpomalený pohyb ani svalová ztuhlost.

Součástí léčby Parkinsonovy nemoci je vždy nenáročný, ale pravidelný pohybový režim. Důležitá je také podpora členů rodiny a snaha o sociální zapojení nemocných. V naší republice funguje občanská, humanitární organizace s názvem Společnost Parkinson, která sdružuje nejen nemocné s touto diagnózou, ale také jejich rodinné příslušníky a zdravotníky.