Pátek
30. 3. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 13.30 hodin
Pozdní novoromantici 20. století
Také do 20. století patří
skladatelé, kteří se způsobem svého hudebního myšlení zcela vymykaly horečně
nervnímu tempu nově zrozeného století. Do okruhu této generace bude patřit i
dnešní skladatelská trojice pozdních novoromantiků. Hans Pfitzner (1869-1949)
náleží k okruhu německých skladatelů tzv. postwagnerovské generace, jež se
vyrovnávala jednak s wagnerovskými hudebními podněty a jednak s vlivy nových
avantgardních směrů. Za takové vrcholné dílo, ve smyslu hudebního, ale i
filozofického obsahu, je považována Pfitznerova opera Palestrina. Prakticky stejně
starým Pfitznerovým souputníkem byl i Richard Strauss (1864-1949), který se však na
rozdíl od něho stal velkou hvězdou hudebního nebe. V jeho díle lze spatřovat jakousi
obrovskou syntézu všech významných hudebních žánrů 19. století počínaje písní
s klavírem, konče velkými symfonickými básněmi a rozměrnými operními díly. Ze
Straussova díla si v předehrách připomeneme jeho opery Guntram a Capriccio. Dílo
finského skladatele Jeana Sibelia (1865-1957) již jednou v tomto týdnu
v Hudební galerii zaznělo. Vrátíme se k němu výběrem z jeho orchestrálních
písní a jeho orchestrální Suitou Belsazarova slavnost. Jde vlastně o výběr ze
scénické hudby ke stejnojmennému dramatu švédsky píšícího finského dramatika
Hjalmara Procopé (1868-1927). Belsazarova slavnost měla premiéru 4. listopadu 1906.
LIBOR DŘEVÍKOVSKÝ |