číslo 13/2001
vychází 19. března

Tipy ČRo

Sobota 31. 3. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Rusalka je předposlední operou Antonína Dvořáka. Její náčrt vznikal mezi 21. dubnem a 19. listopadem 1900 a s ním téměř současně i partitura. Pokud bychom pátrali po původu námětu, který inspiroval Jaroslava Kvapila k napsání libreta v roce 1899, musíme vzít v úvahu více možných zdrojů: povídku pruského romanopisce Friedricha Heinricha Karla Fouqué barona de la Motte s názvem Undine, Andersenovu pohádku Malá mořská víla, starofrancouzskou pověst o Melusině, drama Gerharda Hauptmanna Potopený zvon a je tu bezpochyby i vliv balad K. J. Erbena. To v Kvapilově podání vykrystalizovalo v ryze český a velmi poeticky laděný text. Jaroslav Kvapil nabídl hotové libreto postupně J. B. Foerstrovi, K. Kovařovicovi a J. Sukovi. Nikdo z nich však o Rusalku neměl zájem a na Antonína Dvořáka se přímo obrátit neodvážil. Ve svých pamětech později Kvapil vzpomínal: ...arci potichu jsem si přál, aby si ho nějak všiml Dvořák. Znal jsem se s Dvořákem už léta, ale netroufal jsem si u něho zaklepat... Až tu o Vánocích otiskla kancelář Národního divadla v novinách zprávu, že Dvořák hledá nové libreto, a to tedy prostřednictvím Národního divadla. Došel jsem k řediteli Šubrtovi a řekl mu, že nějaké libreto mám. Už, tuším, druhé dne sešli jsme se s Dvořákem v ředitelském pokojíku u jeviště, a Dvořák, jenž měl vždycky k úsudku Šubrtovu naprostou důvěru, rád vyslechl jeho mínění o mé Rusalce a odnesl si můj rukopis domů... V libretu se střídá citovost a hluboký lyrismus s dramatickými scénami a jednotlivé postavy jsou dokonale vystiženy. Není divu, že Antonína Dvořáka zaujalo. Se vší tvůrčí vášní vdechl "malé víle a jejímu princi" nejen život, ale zároveň jim zajistil nesmrtelnost.