Německá tragikomedie Jsem krásná? je vystavěná na epizodickém principu: pozornost se postupně přesouvá vždy na další postavu, která s tou, která je právě sledována, přijde do styku. Do jisté míry tak napodobuje Buňuelův snímek Přízrak svobody, ale nikoli důsledně - postavy postupně uváděné do vyprávění již v něm zůstávají trvale přítomny a zpravidla se k nim nějakou oklikou znovu dostaneme. A to ještě příběh pendluje mezi Španělskem a Německem, kdy hlavním přepojovacím impulsem jsou telefonické hovory stále zamilovaného mládence jeho někdejší dívce.

Postupně představovaní hrdinové zpravidla trpí nevyjasněným životním zakotvením, stále hledají své místo a vlastně se je bojí nalézt. Jejich existence je často založena na klamu a předstírání, na setkání s minulostí, která je již pohřbena v nevědomí, na mužském egoismu a poživačnosti, na okázalém demonstrování jiné, ale stejně tak falešné reality. Režisérka Doris Dörrieová sice zvolila nádech humorného přístupu, ale její vyprávění je plné paradoxů, vedle vyloženě směšných okamžiků se vyskytnou i takové, při nichž spíše zamrazí. Film se kriticky dotýká především toho, jak se lidé věčně pachtí za druhořadými zážitky, jak nechápou, že skutečná pohoda a štěstí jim unikají mezi prsty - a pokud je včas nezachytí, vyprchá úplně. Přesto vyprávění spěje aspoň v některých liniích ke šťastnému rozuzlení.

Důležitou součástí jsou španělské melodie, především rytmus flamenca; ostatně Španělsko je vylíčeno jako země hlubší spirituality, která bezradnému, tápajícímu člověku může pomoci nalézt sebe sama.

S Katkou se setkáváme v léčebně pro drogově závislé v Němčicích, kde právě postupuje do poslední fáze léčby, a tak září spokojeností a těší se na další dny. O pár měsíců později už je ovšem všechno jinak. Katka je v Praze, zamilovaná do přítele Ládi - ale oba jsou na heroinu. "Jenom si tak hrajeme," říká Láďa, který věřil, že stačí chtít a ze závislosti se jednoduše dostanou. De facto však oba žijí na ulicích Prahy a dny tráví "děláním peněz" a sháněním "materiálu". Postupná euforie čerstvě zamilované dvojice mizí ve všedních problémech a přichází strach, že abstinence možná nebude tak jednoduchá, jak si z počátku mysleli. Denní dávka heroinu, kterou Katka a Láďa potřebují k běžnému fungování, nabývá na velikosti...

Středa 4. 4. 2001 NOVA - 20.00 hodin

Hvězdně obsazená třídílná sága, natočená na motivy románu slavné Danielle Steel, sleduje osudy dvou bohatých rodin, jejich životní cestu, poznamenanou druhou světovou válkou a zakázanou láskou. Příběh začíná v napjatém létě roku 1939.

Režie Karen Arthur. Hrají Cheryl Ladd, Lee Horsley, Christopher Plummer, Jane Seymour, Joanna Pacula, Garrick Dowhen, Stewart Granger, Horst Buchholz, Zach Galligan a další.

Nicolas Roeg, od něhož jsme před nedávnem viděli Srdce temnoty, je podepsán i pod koncepčně pozoruhodným sci-fi Muž, který spadl na Zemi. Vypráví o mimozemšťanovi, jenž na naši planetu přibyl proto, aby své blízké zachránil před žhavým sluncem - chce k nim přemístit pozemské zásoby vody. Unikátní je i obsazení hlavní role: Davida Bowieho poznáme jako tajemně vyhlížejícího, mlčenlivého muže, jenž se nikdy neusměje a chová se jako duchem nepřítomný. Když nesměle zanotuje několik tónů, zpívá je s dojemnou falešností. Má sklony omdlévat, nesnáší jízdu výtahem ani alkohol, při pohledu na krajinu se mu jakoby vybavují události, které se tam odehrávaly před dávnými věky. Ač fyzicky přítomen na Zemi, duchem zůstává se svými blízkými, trpícími pod žhavým sluncem jeho rodné planety. Podaří se mu rozvinout mohutný výzkumný program (finance získal z několika převratných patentů), naváže milostný vztah s dívkou, ale netuší, že je již dlouho sledován tajnou službou...

Režisér omezil na minimum trikové rekvizity zvoleného žánru a spoléhá na působivost detailů. Souběžně je sledován osud spolupracovníků hlavního hrdiny (vědce a právníka), jejich erotické eskapády, odhodlání i podlost, když jeden zahyne rukou tajných agentů, zatímco druhý se propůjčí k udávání. Navíc jsou zapojeny i jejich komentáře. Avšak tato rovina není příliš ústrojně zakomponována do celkového dramatického rozvrhu, vyčnívají z něho jako cosi spekulativního (zejména v souvislosti s odvážnými erotickými výjevy). Film nevysvětluje poměry na cizincově planetě - vše totiž vyhlíží, jako kdyby tam kromě jeho rodiny nikdo jiný nežil. Proto postavičky potácející se uprostřed písečné pustiny vypadají jako z nějakého pimprlového divadla, a rozhodně postrádají inzerovanou osudovou tragiku, jíž marně vzdorují. Roegův snímek je nicméně vzácnou příležitostí seznámit se zcela odlišnou podobu sci-fi, která se vzdává ohromujících efektů, která provokuje svou strohostí i myšlenkovým bohatstvím.

Zlínská režisérka Hana Pinkavová je známa především jako autorka dokumentů. Do televizního cyklu Oko natočila například snímky Valašský dech, Děti ze zkumavky, či Život v krabičce, pro Gen medailony Pavly Valníčkové, Hanzelky a Zikmunda, zvonařky Tomáškové, arcibiskupa Graubnera. Vytvořila i několik portrétů významných výtvarníků; loni uvedla ČT její dokument o historii a současnosti zlínského filmového studia Zlínský kopec snů. Nyní se tato autorka opět připomíná v rámci cyklu Curriculum vitae dokumentem Cena za štěstí. Sleduje osudy Daniely Cincibusové - ženy, které osud nedopřál mít vlastní děti, ale která má přesto "svých" dětí, převážně romských, spoustu. Péči o ně zasvětila vlastně celý život. "Cena za štěstí je, že dáme sami sebe, nic víc, nic míň", cituje v dokumentu Dana Cincibusová jednu ze svých oblíbených knížek.

"Je to můj první sběrný film," říká režisérka, "a jeho natáčení nebylo vůbec jednoduché." Vypráví, že rok musela přemlouvat manžela hlavní hrdinky, aby s natáčením souhlasil, sama protagonistka občas propadala (pochopitelným) depresím, ani děti nebyly dvakrát ochotné se k natáčení propůjčit... Přesto se autorce podařilo vytvořit jímavé a přesvědčivé svědectví o životě pozoruhodné ženy, silné osobnosti, jakou nepotkáváme každý den. Režisérka Pinkavová nyní připravuje třináctidílný dokumentární seriál Nehasit, hořím - o talentovaných dětech, a v "šuplíku" má i několik scénářů k hraným snímkům, třeba k televiznímu seriálu Mery a její smečka. "Na realizaci scénáře z krkonošské málotřídky - Mami, nebuď bačkora, jsem před časem dostala třímilionový grant, ale bohužel se mi dosud nepodařilo sehnat potřebných patnáct milionů," dodává s trochou smutku. Přitom o kvalitách Hany Pinkavové na tomto poli svědčí mj. i dřívější autorská spolupráce s otcem, známým tvůrcem dětských filmů Josefem Pinkavou.

Sobota 7. 4. 2001 NOVA - 21.50 hodin

Režie Albert Pyun. Hrají Charlie Sheen, Michael Halsey, Ivana Milicevic, Stephen McCole, Gary Lewis, Stephen Docherty a další.