Italský hudební skladatel Ennio Morricone (narozen 1928) se proslavil především spoluprací s filmem - za čtyři desetiletí aktivní činnosti napsal hudbu k několika stovkám filmů. Třebaže taková plodnost přináší nebezpečí opakování se (a Morricone bez váhání vykrádá sám sebe), v řadě případů přivedl na svět hudbu natolik působivou, že bývá citována jako příklad ideálního doprovodu. Proslavily jej westerny Sergia Leona, k nimž složil hudbu prostou, v nástrojovém obsazení výrazně členěnou, která zesiluje v postupném motivickém opakování. Zejména v mistrovském westernu Tenkrát na Západě umocnil pomalou majestátnost konání, obřadnost soubojů, když rozezněl především strunné nástroje, ale třeba také foukací harmoniku. Z dokumentu věnovaného Morriconovi se dovíme, jak spolupráce probíhala: Režisér pracoval s již hotovou hudbou, kterou Morricone složil na základě svých dojmů z četby scénáře, a natáčené scény se snažil podřídit jejímu rytmu - dokonce lze tvrdit, že se stala jedním z hlavních inspiračních zdrojů. Skladatel tak byl prostřednictvím svých melodií účasten na natáčení od samého počátku.

Tvůrčí invence se u Morricona samozřejmě nevyčerpávala jen ve spolupráci s Leonem, jakkoli byla pro obě strany podnětná (dalším jejich triumfem byla gangsterská sága Tenkrát v Americe, u nás bohužel nikdy neuvedená). S Morriconovou hudbou se lze setkat v dalších pozoruhodných titulech, někdy až překvapivě protikladných: psal pro Pasoliniho náročná podobenství i běžné krváky, zvládl válečný velkofilm i sociální drama, oblíbil si jej Bernardo Bertolucci. Úspěšně pronikl i do Ameriky, kde na sebe upozornil zejména filmem Misie. Ostatně proces vzniku osobitého hudebního doprovodu k tomuto filmu dokument rovněž zachycuje.

Autoři dokumentu se snaží být co nejnázornější. Vedle svědeckých výpovědí samého skladatele i jeho spolupracovníků či příbuzných začleňují především ukázky z nejslavnějších filmů, jejichž působivost umocnil svou hudbou. Vznikl tak portrét nad jiné výstižný.

Tým vědců a nejrůznějších specialistů se ponořil do hlubin oceánu a na vraku Titaniku se pokusil odhalit skutečné příčiny jeho zkázy. Paul Matthias měl na starosti akustickou detekci a vizuální průzkum vraku. Zjistil tak, jaké škody Titanic při srážce s ledovcem, která se mu stala osudnou, ve skutečnosti utrpěl, přičemž lodní konstruktér Bill Garzke je přesvědčen, že velkou úlohu sehrály i vlastnosti oceli, ze které byl postaven. Jak si totiž vysvětlit, že ocelové pláty po zaplavení podpalubních prostor popraskaly, jako by snad byly ze skla? Roy Cullimore je biolog. Zajímalo ho, do jaké míry hlubokomořský život přispívá k definitivnímu zániku všeho, co z Titaniku zbylo. Vědecký tým měl zase za úkol objasnit, proč měl boční náraz na ledovec pro tuto moderní loď, která byla konstruována tak, aby dokázala vzdorovat i tomuto nebezpečí, tak osudové následky.

Středa 18. 4. 2001 ČT 1 - 20.20 hodin

Scénář původního televizního filmu je příběhem dvou žen (Jaroslava Adamová, Taťána Vilhelmová) a jednoho muže (Miroslav Donutil) ze současné Prahy. Velmi jemnými vyprávěcími prostředky odvíjí příběh staré Hany, která celý svůj život věnovala zahradám. Projektovala je, osazovala, zabývala se jimi, žila jimi. Teď je už stará, nemocná, špatně se pohybuje a má pocit, že její život se scvrkl a uzavírá se. Není však ukňouraná chudinka, je to realistická žena se smyslem pro jistý druh ironizujícího humoru, která ještě dokáže prohnat i svého velmi dospělého syna. Vidí celkem jasně, že už ji v životě nic nepotká. Opak je pravdou. Do Hanina života vstoupí mladá dívka v sešmajdaných teniskách. Napůl tulačka, napůl zodpovědná, napůl lhářka, napůl spolehlivá, rozhodně však naprosto originální, se srdcem na pravém místě...

Čtvrtek 19. 4. 2001 PRIMA - 19.55

Učitel Henry Browning získal místo zástupce ředitele na prestižní škole. Na novém působišti potkává nejen nové kolegy, ale i lásku. Nebude však snadné si ji udržet. Charlotta, do níž se zahleděl, má spoustu soukromých problémů, mezi nimiž kraluje stále nenaplněná touha po dítěti. Drama citů a osudových vztahů podle románu populární spisovatelky Rosamunde Pilcherové natočil Rolf von Sydow. Hrají Tanja Wedhornová, Daniel Morgenroth, Anré Dietrich, Karin Dorová, Robert Jarczyk, Jutta Hammová a další.

Pátek 20. 4. 2001 NOVA - 21.50 hodin

 Sobota 21. 4. 2001 PRIMA - 21.50 hodin

Kathy a Emily spolu tráví většinu dne v umělecké nadaci rozmrzelé a osamělé paní Konfulmanové. Staly se z nich nerozlučné přítelkyně, jinak jsou však jako oheň a voda. Vzájemně si tak trochu závidí životní styl - Kathy totiž žije léta v poklidném manželství s láskyplným Peterem, zatímco Emily střídá nezávazné vztahy na běžícím pásu. Když se Emily vydává služebně do Denveru, přítelkyně ji poprosí, aby vyhledala její lásku z mládí, pohledného Tommyho. Víkend v Denveru se ale zvrtne, protože Emily a Tommy v sobě najdou rychlé zalíbení. Kathy zuří a poslední Emilyn přítel Elliot si zoufá. Režie Donald Petrie. Hrají Harley Jane Kozaková, Bill Pullman, Elizabeth McGovernová, Brad Pitt a další.

 Neděle 22. 4. 2001 ČT 1 - 21.40 hodin