číslo 16/2001 |
|
Televize |
|
TELEVIZNÍ GLOSÁŘ
Jednotvárná strava
Spektrum televizních zábavných pořadů pro masy nikdy nevynikalo zvláštní šíří. Většinou splývá s varietním leporelem scének, anekdot, písniček, tanečků a dalších atrakcí, které dodnes převládá v původní produkci televize Nova - od produkčně méně náročných "lidovek" Ivana Mládka až po silvestrovská monstrózní show, vzorově navazujících na tradici někdejšího eintopfu s názvem Ein Kessel Buntes. Zábava pro všechny, kterou nabízí Česká televize, je méně okázalá, vkusnější a různorodější. Na první pohled. Ve skutečnosti v novém roce zmizel dobře zavedený alternativní humor a zbytek nabídky stále nápadněji ovládá jeden typ pořadu. Tři příklady nového stereotypu předvedla obrazovka ČT o víkendu na přelomu letošního března a dubna. Banánové rybičky Haliny Pawlowské, Bolkoviny Bolka Polívky a Tak neváhej a toč (speciál), uváděné Eduardem Hrubešem - to vše jsou dobře zavedené programové jistoty, původně postavené na různých dramaturgických nápadech. Pouze v případě "povídavého posezení" Haliny Pawlowské jím byla od začátku přímočará sázka na divácky vděčnou příležitost poslechnout si zábavná vyprávění ze života známých tváří. Bolkoviny kdysi vycházely ze spojení bakalářského principu diváckého spoluautorství s Polívkovou interpretační osobitostí. Hrubešův pořad byl (a ve všední páteční podobě dodnes je) méně bulvární verzí celosvětově standardní přehlídky a soutěže domácích videoškodolibostí. Postupem času se však oba pomalu, ale o to jistěji, proměnily v pouhou další příležitost pro výprodej známých "veselých historek". Už dnes je přitom zřejmé, že divácky atraktivních, lidsky zajímavých, a v neposlední řadě i vypravěčsky disponovaných osobností je omezený počet. Není proto divu, že ti ověření začínají sebe i své vyprávěnky "recyklovat" u různých hostitelů. Ani to však nepůjde do nekonečna. Nová profese veselého historkáře může být brzo příležitostí i pro vás... JAN SVAČINA |