Český rozhlas 1- Radiožurnál; sobota 5.5.- premiéra 12.05, repríza ve 22.06

Průvodkyně, sedmadvacetiletá Sara Creanová vítá skupinku návštěvníků v Lower East Side Tenement muzeu. Nejde o tradiční muzeum, ale o úzký čtyřposchoďový bývalý nájemní dům číslo popisné 97 na ulici Orchard street, který se skupince nadšenců podařilo zachovat v podobě v jaké byl opuštěn v roce 1935. Výrazem tenement se v New Yorku míní nízký nájemní dům, ve kterém žili ve velmi stísněných podmínkách chudí imigranti po příchodu do Ameriky. V maličkých tmavých studených bytech se často tísnilo až patnáct lidí. Hygienické podmínky byly špatné, dětská úmrtnost vysoká. Lower East Side, jihovýchodní část Manhattanu, byla často první a poslední zastávkou pro miliony imigrantů z Irska, Německa, Itálie a Východní Evropy, odkud přicházeli především Židé prchající před pogromy. Chudá čtvrť, kde se imigranti živili hlavně prací v šicích dílnách, byla prý na konci 19. století jednou z nejhustěji obydlených městských čtvrtí na světě. Na jednom čtverečním kilometru se tísnilo téměř 200 tisíc lidí. Drtivá většina z nich žila právě v domech, jakým je tenement na ulici Orchard street.

Stoupáme po schodech domu, ze kterého se poslední nájemníci vystěhovali téměř před sedmdesáti lety. Z tmavého úzkého schodiště vedou na každém patře dveře do čtyř bytů o kuchyni, ložnici a obýváku. Každý byt má celkem kolem 30 metrů čtverečních a pouze jediné okno s přímým osvětlením. Majitel musel na dvorku postavit pro každých dvacet nájemníků záchod. V roce 1935 nařídil newyorský bytový úřad majitelům činžovních domů, vybavit záchodem každý byt. Majitel domu na Orchard street si to nemohl v době velké hospodářské krize dovolit, nájemníci se museli vystěhovat a dům byl zapečetěn. Muzeu se podařilo identifikovat jednotlivé nájemníky a rekonstruovat několik bytů tak, jak vypadaly na konci 19. a počátku 20. století.

Rodina Gumpertzových se nastěhovala do domu na Orchard street asi dva roky poté, co přijela do Ameriky z východního Pruska, dnešního Polska, říká průvodkyně Sara Creanová, která nás vede do jednoho z dobově rekonstruovaných bytů. Během 4 let se narodili německým Židům čtyři děti. Jednoho říjnového rána v roce 1874 se otec rodiny Julius Gumpertz rozloučil se svou manželkou, a už nikdy se nevrátil. Záhadné zmizení Julia Gumpertze se nikdy nevysvětlilo. Natalie Gumpertzová, která krátce nato pochovala nejmladšího synka, začala živit osiřelou rodinu šitím. Vydělávala 30 dolarů měsíčně, polovinu dávala za nájem. V dobách rodiny Gumpertzových byla Lower East Side nabitá k prasknutí. Ulice byly zacpané chodci, pouličními prodavači s kárami a povozy. Chodilo se tedy po střechách řadových nájemních domů, které lemovaly úzké ulice. V parných létech se na střechách i spalo a pořádaly se pikniky. Bydlelo se i na odpočivadlech železných požárních schodišť, která v létě sloužila jako ložnice a v zimě jako spíže.

Milovníci italských oper, přistěhovalci ze sicilského Palerma, Baldizziovi, patřili mezi poslední nájemníky domu na Orchard Street, ze kterého odešli v roce 1935. Na dobové rekonstrukci dvoupokojového bytu se podílela dcera Baldizziů Josephina, které muzeu darovala dobové předměty po svých rodičích - rozhlasový přijímač, fotoaparát, bednu s nářadím svého tatínka truhláře, krajkové přehozy a fotografie. Před otevřením muzea paní Baldizziová osobně vycídila linoleovou podlahu, aby nedělala své zesnulé mamince ostudu.

Moje maminka byla moc čistotná. Každý den nás drhla ve škopku mýdlem. Prádlo měla naškrobené tak, že mělo sklady ostré jako břitva. Naškrobené košile a šaty jste mohli postavit. Límce nás vždycky řezaly do krku, vzpomíná na maminku na nahrávce muzea paní Baldizziová.

Lower East Side na jihovýchodním Manhattanu je pořád imigrantskou čtvrtí. Na místo Irů, Italů, Němců a Židů, nastoupili Portoričané, Indové, Korejci, Číňané. Jak ale říká průvodkyně muzea Sara Creanová, mnozí obyvatelé Lower East Side se nemusejí chodit dívat na strastiplné životní a bytové podmínky do muzea. Řada novodobých přistěhovalců začíná svůj americký sen v New Yorku v podobných podmínkách jako před 140 lety obyvatelé nájemního domu na Orchard Street.