číslo 18/2001
vychází 23. dubna

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


PRÓZA V ROZHLASE

Schůzky s literaturou o baroku

Český rozhlas 3 - Vltava, 6. května 21.00 hodin

Jsou-li česká barokní hudba, architektura a výtvarné umění už docela samozřejmě přijaty jako zvlášť cenný příspěvek českých zemí do pokladnice celoevropské kultury, pak české písemnictví barokní epochy takové prestiže a pověsti rozhodně nepožívá. Proč? Je to proto, že je vinou dlouhodobě působících ideologických a estetických předsudků a nezájmu známe nesrovnatelně méně. Jistě, ale neméně působí i obtíže, které můžeme prožívat při čtení textu z baroka: je v nich složitá stavba větná, množství již zaniklých slov a termínů, současné edice musí být provázeny výkladovými komentáři a slovníčky, aby text byl dostatečně srozumitelný, a koneckonců někdy už ani nerozumíme mluvě alegorií a symbolů, které ovšem baroknímu jen trochu vzdělanějšímu čtenáři byly naprosto běžné.

Barokní poezie je na tom ještě relativně dobře: vedle "nejpopulárnějšího" Michny z Otradovic snad už uvízla v nejedné paměti i jména jako Bridel a Kadlinský, daleko horší je to ovšem s prózou. Každý jistě zná Komenského a jeho Labyrint, arcidílo baroka nejen českého, pak Balbína, ale dál?

Potíž je už v samotném žánrovém vymezení: pod pojmem próza si většinou představíme povídku, novelu, román, tedy útvary prózy dějové, narativní. Těch však moc v baroku nenajdeme, osu vytvářejí jednak díla alegoricko-mystická, jakými jsou tzv. duchovní román, postily, totiž soubory kázání, modlicí knížky a ovšem díla legendistická, kronikářská a dějepravná. Vedle toho nacházíme v barokní produkci i četná díla literatury "užitkové" - jako třeba kuchařky, knížky zdravotnické nebo hospodářské příručky - i barokní verzi zábavného čtiva, knížky "lidového čtení". Je nutno ovšem zdůraznit, že mluvíme o terénu ještě naplno otevřeném dalším výzkumům a hledání. Odhaduje se, že je dosud přečteno sotva několik procent barokní produkce, a překvapení se rozhodně nevylučují. Barokní próza se tedy vůbec nejeví jako vymřelý a právem tedy opomenutý celek, ani jako libůstka pro několik zasvěcených. Je ve svých vrcholcích stále živou, jen nepoznanou částí našeho kulturního dědictví, při jejíž nepředsudečné četbě si poučenější čtenáři mohou uvědomit, kolika spodními proudy barokní produkce souvisí s předcházejícími obdobími i v kolika aspektech na ni navazovala období následující..

O tom o všem a ještě o dalších pozoruhodnostech (např. o otázce původnosti barokního literárního díla, o vazbách na středoevropských a celoevropský kontext apod.) budou v první z diskusí nad českou barokní prózou diskutovat prof. Alexandr Stich, doc. Jaromír Kolár a dr. Miloš Sládek, kteří všichni patří ke špičkovým odborníkům na toto období české literatury. A tuto diskusi, která je integrální součástí rozhlasové participace na projektu Sláva barokní Čechie, samozřejmě doprovodí i zajímavými a pro většinu z vás jistě dosud neznámými ukázkami barokních textů.

RUDOLF MATYS