číslo 18/2001 |
|
Pro každého něco |
|
TECHNICKÁ PORADNA
Pan Josef Schönbauer by rád poslouchal v Praze
program Bayern 4 - Klasik. Je sice ve výhodě, že bydlí na jižním okraji Prahy, ale
přesto zachytit tento program z pozemského vysílače bude spíš věcí trpělivosti a
náhody při použití kvalitního přijímače a výraznou směrovou anténou než věcí
pravidelného a načasovaného poslechu. Dnes mohu s klidným svědomím doporučit jen
satelitní příjem. Vzpomínám si, že jsem nedávno doporučoval jedné čtenářce
přijímač na poslech Vídně, resp. OE 1,místo abych byl skeptický a doporučil také
satelitní příjem. Pro Jana Sedláčka mám jen vzkaz. Seznamy VKV vysílačů nejsou
"obhospodařovány" Technickou poradnou. Jana Procházku poprosím o strpení,
protože pro odpověď na jeho otázku nemám ještě pohromadě všechny informace. Ing.
Viktor Jaroš se opět ozývá s vysvětlováním, jaký je rozdíl mezipásmem a
rozsahem. To, že je nějaký termín v zákoně ještě neznamená, že musí být
správný. Vzpomínám si, jak se u nás zaváděl videomagnetofon a jak setvůrci názvu
chtěli vyhnout čemukoliv, co by připomínalo video, a tak sepoužil termín z Francie -
magnetoskop. Nikdo to nepoužíval, leč normy to uváděly. Co je pásmo a co je rozsah.
V naší poradně by měly být uváděny správné termíny. Rozsahem se prý rozumí
druh vln (SV,DV ,KV či VKV) a pásmem se rozumí například 31 metrů, nebo OIRT v
rozsahu VKV. Rozsah a pásmo nelze zaměňovat stejně tak range a band. Ve Slovníku
spisovné češtiny a tam stojí, že pásmo je frekvenční nebo vlnové. Rozsah je
vymezení například od nejnižšího k nejvyššímu tónu. Chápu to tedy tak, že
třeba v pásmu VKV používáme kmitočty v rozsahu od 87,5 MHz do 108 MHz. Krátké až
dlouhé vlny bychom si mohli zjednodušit na AM vysílače a VKV na FM, i když v pásmu
CB je provoz také FM. Nechci problém nazývat slovíčkařením a jsem přesvědčen,
že vždy víme, o co jde, bez ohledu na to, jestli je použit ten či onen termín.
IVO ROTTENBERG |