Francouzský režisér Jean Renoir (1894-1979), emigroval stejně jako někteří kolegové (například René Clair), před německou okupací do Spojených států. Podařilo se mu zakotvit a tamější finančníky přesvědčit, že dokáže natočit filmy přitažlivé i pro místní publikum, aniž by přitom úplně rezignoval na umělecké zásady. O této jeho životní i tvůrčí etapě pojednává dokument Renoir v Hollywoodu.

Renoir vyrůstal od malička v uměleckém prostředí (jeho otcem byl slavný malíř Auguste Renoir) a film se pro něho stal stal stejnou vášní a nezbytným výrazovým prostředkem jako pro jeho otce malování. Ve svých nejlepších filmech dokázal působivě postihnout poezii letní krajiny či pomíjivých citů. Začínal již v němé éře, ale plně se rozvinul až ve 30. letech - věnoval se především průzkumům měšťanstva či aristokracie (nedávno jsme viděli tragikomedii Pravidla hry), zaměřil se i na lidi žijící na samém společenském dně. Nejslavnějším dílem se stala Velká iluze, popisující útěk z německého zajateckého tábora a vyzdvihující solidaritu obyčejných lidí, ať patří k jakékoli straně. V Hollywoodu vytvořil několik pozoruhodných titulů, které dodnes vynikají smyslem pro zachycení poměrů na venkově. Uniká ze sterilních ateliérových banalit a hledá své hrdiny třeba mezi dělníky na bavlníkových plantážích (Muž z jihu). Snažil se dosáhnout toho, aby i filmové hvězdy vyhlížely věrohodně, aby splynuly se zvoleným prostředím. Po válce bude Renoir hledat nové uplatnění, dokonce zavítá do Indie, avšak filmy, které natočí, už nikdy nedosáhnou vypravěčské výmluvnosti děl předválečných. Přesto stále ponesou pečeť velkého mistra.

JAN JAROŠ

Úterý 1. 5. 2001 ČT 1 - 21.25 hodin

Marc je fotograf v Los Angeles, který se nechce podřizovat konvencím a potřebám šéfredaktorů a nakladatelů. Žije ze dne na den. Když mu hrozí vyhazov, vezme tu nejnudnější zakázku - fotografování na Francouzské ambasádě při státním svátku. A tam ji potká - překrásnou, štíhlou blondýnu, jedním slovem eleganci, noblesu a ženskost. Lisa se právě rozešla se svým manželem, okamžitě poté, co ho překvapila doma s milenkou. Nechce muže ani vidět, ale zároveň je jí ve velkém domě na pobřeží smutno. Marc přišel o bydlení, a tak se dočasně nastěhoval ke svým dvěma kamarádům, kterým takříkajíc zasahuje do soukromí. Alex a Viktor by se rádi taktně Marca zbavili. A protože jsou zároveň blízkými přáteli Lisy, převedou jí Marca domů, jako budoucího spolubydlícího...

Středa 2. 5. 2001 ČT 1 - 20.20 hodin

V nedávném rozhovoru pro Týdeník Rozhlas Jiřina Bohdalová přiznala, že se těší na jaro, a obzvlášť na druhého května. Toho dne má narozeniny - letos pro ně plně platí rčení "významné životní jubileum" - a Česká televize ji uvádí v hlavní roli televizního filmu Karlínská balada. Rozhodně to pro ni není role jako jiné, dodala. Velice si jí váží, už kvůli tomu, že tu měla příležitost setkat se s literárním dílem Olgy Scheinpflugové, ženy Karla Čapka. Film totiž vznikl na motivy novely Balada z Karlína, kterou Scheinpflugová napsala roku 1935. Paní Bohdalová vyprávěla o svém upřímném obdivu k této velké české herečce a pozoruhodné autorce, která vedle mimořádného hereckého talentu, uplatněného zejména v divadelních rolích, zanechala výraznou stopu také v literatuře. Někteří sice říkají, že ji k literární tvorbě inspiroval Čapek, ale - jak s mírným humorem říká paní Bohdalová - já bych mohla žít třeba vedle deseti Karlů Čapků, a žádnou Baladu z Karlína bych nenapsala...

Karlínská balada je příběhem stárnoucí majitelky malého mandlu Karly Zimové. Osamocená žena žije skromně a nenáročně, ale nečekané dědictví ji přiměje, aby změnila svůj život. Třeba ještě není pozdě na trochu štěstí, možná najde muže, s nímž jí bude dobře. Jenže volba partnera je vždycky riziko, natož ve zralém věku...

Autor scénáře a režisér Zdeněk Zelenka prozrazuje, že hledal pro Jiřinu Bohdalovou zajímavou a zároveň lidovou postavu a teprve po přečtení nekonečné řady románů narazil na novelu Olgy Scheinpflugové. "Hlavní postava se mi zalíbila a tak jsem napsal scénář. Je to baladický příběh o tom, jak dva lidé, kterým v životě tak trochu ujel vlak, se k stáru setkají a díky okolnostem, na které absolutně nemají vliv, se s nimi stane něco strašně tragického. Má to sice smutný konec, ale myslím, že základní motiv lásky svou starších lidí je zde dominantní..."

Zdeněk Zelenka s Jiřinou Bohdalovou spolupracoval už asi desetkrát, například na Nesmrtelné tetě, Návštěvě staré dámy či inscenaci Paní Piperová zasahuje.

Čtvrtek 3. 5. 2001 PRIMA - 19.55 hodin

Jenny Mansleyová kdysi přistihla svého otce ve vášnivém objetí s hospodyní Heather Paddingtovou. Okamžitě to řekla bratrům Simonovi a Patrickovi a všichni sourozenci vůči otci výrazně ochladli. Dospěli k přesvědčení, že jejich rodič udržuje milostný poměr, jehož existence dohnala jejich matku k sebevraždě. Nyní pan Mansley zemřel a jeho dospělé děti se musely vypravit na rodinné sídlo, které už dlouho nenavštívily. Mají se zde totiž dozvědět obsah otcovy závěti - a onen důležitý dokument jim má předat právě Heather...

Režie Erich Neureuther. Hrají Sophie Schüttová, Pascal Breuer, Karin Anselmová, Frank Stieren, Katharina Abtová, Wolfram Teufel a další.

Pátek 4. 5. 2001 NOVA - 21.55 hodin

Joe Hallenbeck býval elitním tajným agentem, který kdysi dokonce zachránil život americkému prezidentovi. To už je ovšem minulost. Nyní se živí jako soukromý detektiv, jehož nejvěrnější družkou se stala láhev levné whisky. Když mu přítel Mike Matthews dohodí jako kšeft ochranu barové tanečnice Cory, Joe netuší, že se ocitá ve smrtelném nebezpečí. Nejprve totiž exploduje auto s Matthewsem a vzápětí je i přes veškerou jeho snahu Cora přímo na ulici zavražděna...

Režie Tony Scott. Hrají Bruce Willis, Damon Wyans, Chelsea Fieldová, Noble Willihgham, Taylor Negron, Halle Berryová a další.

Sobota 5. 5. 2001 ČT 1 - 22.55 hodin

Známý lovec nacistů, Ezra Lieberman, je upozorněn, že několik válečných zločinců se ukrývá v Paraguayi. Vydává se po této stopě a brzy zjišťuje, že neblaze proslulý osvětimský lékař Josef Mengele provádí v jihoamerickém pralese své nebezpečné genetické výzkumy... Režisér Franklin J. Schaffner natočil thriller podle stejnojmenné knihy Iry Levina. Ze směsice fikce, reality a z prvků vědeckofantastického žánru se mu podařilo vytvořit dramatickou podívanou, která podobně jako známý film Maratonec atraktivní formou upozorňuje na přetrvávající hrozbu nacismu.

Hrají Laurence Olivier, Gregory Peck, James Mason a další.