Pokud by minulý víkend sledoval tuzemské televize návštěvník z jiné planety, mohl snadno nabýt dojmu, že Velikonoce jsou zvláštním svátkem k uctění a připomínce tragédie Titaniku. V centru pozornosti samozřejmě tonul Titanic režiséra Jamese Camerona (Nova). Vlna vzedmutá přídí této dlouhodobě a humbukem anoncované megaoscarové kalkulace však přinesla další "variace na téma". Jak komerční, tak veřejnoprávní obrazovka jich nabídla přehršel - od vyčerpávající exkurze do historie filmových zpracování Jak to bylo s Titanikem (NOVA), přes britskou hranou rekonstrukci z konce sedmdesátých let S.O.S. Titanik (ČT 2), až po dokumentární detektivní pátrání po reálném předobrazu hlavního hrdiny Cameronova filmu Titanic: Skutečný příběh J. Dawsona (ČT 1). Pozornost si předvedená programová souhra nabídky zaslouží nejen pro chytré využití vydrážděné divácké dychtivosti ze strany České televize, ale i jako názorná ukázka vzájemně se doplňující role komerčního a veřejnoprávního vysílání. Méně potěšitelné je, že právě sebeuvědomění si vlastní role, které od začátku letošního roku dokazovalo nové vysílací schéma ČT, začíná nenápadně brát za své. Pokračování neblahého trendu rostoucího nadbíhání divákům doložil i další příspěvek k tématu dávné katastrofy: Úvodní část amerického dokumentárního filmu Titanic - anatomie katastrofy se stala prvním úterním "velkým dokumentem", který byl potichu odsunut z prvního na druhý program. Informace vyklízejí místo zábavě...

Pověst vkusnější a méně agresivní komerční televize po čase opět prokázala TV Prima, když na Velikonoční pondělí uvedla v hlavním večerním čase Benefici Miroslava Horníčka. V dnešní inflaci pokleslého bavičství působilo setkání se zralým klaunstvím žijícího klasika téměř očistným dojmem. Pohotovost, vtip, cit a elán, které - za partnerské asistence Júlia Satinského a dalších kolegů - předvedl "starý a nemocný" muž, si zaslouží obdiv a úctu.