Kouření zabíjí. Kouření zhoršuje krevní oběh. Kouření vyvolává impotenci. S těmito větami se od roku 2004 setká na území Evropské unie každý, kdo si koupí krabičku nebo karton cigaret. Odstrašující nápisy budou pokrývat čtyřicet procent obalu a doplní je navíc obrázky zkažených zubů z kouření nebo pokročilého stadia rakoviny plic.

Když jsem si přečetl zmíněný předpis, napadlo mě, že kuřák si bude za pár let připadat jako vědomý konzument ředěného jedu na krysy. Jak se asi bude cítit bonviván popotahující z bělostné cigarety se zlatavým nápisem, když se mu vedle sklenky s vínem bude povalovat krabička s odpudivými obrazy smrtelných nemocí? Na co pomyslí dáma sedící naproti, když bude vidět, že její vyvolený je ochoten riskovat svůj život pro několik šluků dýmu? Nový předpis EU přináší do myšlení o lidském zdraví revoluční tezi, že pokud je něco zdraví škodlivé, je nutné to ukázat. Ale jak moc a kde?

Představte si, že někdy v budoucnu půjdete nakoupit vybrané lahůdky pro sváteční večeři a při pohledu do regálů se nestačíte divit. Na lahvi červeného vína budou drastické scény z autohavárií pod vlivem alkoholu. Vybraný koňak bude polepený fotografiemi cirhózy jater a žaludečních vředů. Na balíčku hovězího a vepřového masa najdete varování, že obě pochutiny obsahují cholesterol, načež otočíte kus kýty a tam na vás vybafne obrázek šestinásobného bypassu. Dokáži si představit jak poté stojím vyděšený u pokladny se zubní pastou, pikslou vitamínů a pramenitou vodou. Co může být bezpečnější? Proč krabička cigaret má odstrašovat víc než láhev kořalky?

Myslím, že evropská civilizace se svým vztahem ke kouření dostává do velmi vážné a dlouhodobější diskuse. Jde o boj o kvalitu života. Na jedné straně stojí sportovně založení aktivní lidé s potřebou dlouhověkosti a kondice. Druhou základní skupinu tvoří ti, kteří nemají potřebu nejíst a nepít to, co není zrovna nejzdravější. Mezi oběma skupinami jsou kuřáci i nekuřáci. Rozdíl je ale v tom, jak se kuřáci na svůj zlozvyk dívají. Zatímco kavárenský debatér nebo tvrdě pracující dělník budou říkat, že cigareta patří k jejich životu a nic na tom nehodlá měnit, příslušník první skupiny se bude omlouvat za svoji slabost a drastické obrázky na krabičkách cigaret ho zasáhnou. A pokud přesto s kouřením neskončí, koupí si v roce 2004 ozdobnou tabatěrku, aby neměl svou chmurnou kuřáckou budoucnost stále před očima.