číslo 22/2001
vychází 21. května

Tipy ČRo

Nenajdeme na obloze místo, z něhož by k nám nepřicházely rádiové vlny různých vlnových délek - od milimetru až po třicet kilometrů. Z některých míst je záření zvláště intenzivní - to jsou rádiové zdroje. Slabé záření rozprostřené po celé obloze se nazývá rádiové pozadí. Ve sluneční soustavě jsou rádiovými zdroji Slunce, Měsíc, planety a jejich měsíce, planetky i komety. K rádiovým zdrojům v Mléčné dráze patří hvězdy, mlhoviny, pulsary, zbytky supernov, spirální ramena galaxie, galaktický střed, rodící se hvězdy... Zachycovat rádiové záření je i dnes divem elektroniky, vždyť celková energie rádiových vln zachycených během celoročního pozorování slabého zdroje je srovnatelná s kinetickou energií padajícího peříčka. Například rádiový zdroj B v souhvězdí Střelce je obrovským molekulovým oblakem o velikosti 200 světelných let. Prostírá se za středem Galaxie, tedy od nás je dále než 30 000 světelných roků. Pomocí rádiových vln v něm byly poprvé objeveny molekuly etylalkoholu, tedy toho alkoholu, který pijeme ve víně, slivovici a jiných nápojích. V době objevu byl na naší ondřejovské hvězdárně - vypráví autor Meteoru doc. RNDr. Josip Kleczek - zájezd právníků, kteří se zajímali především o život ve vesmíru, chtěli vysvětlit, jak vznikají organické molekuly, z nichž se později na vhodné planetě vyvinou jednoduché organismy. Na příkladě právě objeveného etylalkoholu bylo možno objasnit, jak se organické molekuly poznávají podle emisních čar záření, které vysílají. Z jejich intenzity, vzdálenosti zdroje a jeho velikosti můžeme vypočítat množství látky v celém oblaku. Ve zdroji B Střelce je tolik etylalkoholu, že by celé lidstvo mělo asi na tisíc roků co pít - a každý pozemšťan by musel denně vypít jeden litr...

IVO BUDIL