číslo 23/2001 |
|
Názory, komentáře |
|
TELEVIZNÍ GLOSÁŘ
Televizní secondhand
O víkendových večerech musí být v televizi hlavně veselo. Obecně sdílenou platnost zmíněného přesvědčení nemůže změnit ani nepoměr nenasytné poptávky a omezené nabídky výrobců televizní zábavy. Nápadným nedostatkem čerstvého zboží trpí dnes stejně největší soukromá i veřejnoprávní televize. Ve vzácné shodě je i východisko z nouze v podobě rabování vlastních archivů. Ať už jde o sestřihy v duchu "best of", resp. poslepování zbytků dříve spadlých pod stůl, jež praktikuje Nova, či prosté reprizování úspěšných pořadů, které volí Česká televize, v obou případech platí, že secondhandová recyklace televizní zábavy, jakou zažíváme v poslední době, nemá obdoby. Zatím poslední ukázku této praxe nabídl třetí květnový víkend, kdy nejprve v sobotu večer diváky pobavila Nova "nejlepšími scénkami, skeči a písničkami ze zábavné show Karla Šípa ve Skopičinách, aby o den později ČT kontrovala reprízou tři roky starého silvestrovského pořadu Donutil nás k smíchu.
Vařit dobře a málo je lepší než naopak. Zejména je-li onou alternativou angažmá v závodní kuchyni. Doufejme, že si to co nejdřív znovu uvědomí i zodpovědní v České televizi: Přestanou spoléhat na archivy a postarají se o to, aby k Miroslavu Donutilovi a několika málo dalším věrným přibyli brzy další, podobně osobití a nepřizpůsobiví. JAN SVAČINA |