"Bože můj, jaké orkány neřesti dují na obzoru!" zamumlal smutně Durtal. "Ne, to neříkejte!" vykřikl Carhaix. "Tady dole je všechno v rozkladu, ale tam nahoře! Věřím v seslání svatého Ducha, lze očekávat příchod božského Utěšitele! Texty, které ho ohlašují, byly zjeveny a budoucnost je tedy zaručena, úsvit jasný!" Sklopil oči a vroucně se modlil. Des Hermies zabručel: "To všechno je v pořádku, ale toto století si z blahoslaveného Krista tropí posměch. Jak by člověk mohl doufat v budoucnost, jak by si někdo mohl myslet, že děti, zplozené zapáchajícími měšťáky této špinavé doby, budou čisté? Co budou s takovou výchovou dělat v životě?" - "Totéž, co jejich otcové a matky," odpověděl Durtal. "Budou si plnit střeva a vyprazdňovat duši podbřiškem!"

Těmito slovy končí desetidílná četba na pokračování z románu Tam dole francouzského spisovatele vlámského původu Jorise-Karla Huysmanse (1848-1907). Jeho první román Marta, příběh nevěstky (1876) byl ještě ovlivněn naturalismem, jeho nejslavnějším dílem se stal román Naruby (1884), který později proslul jako "bible" dekadentů. Roku 1891 konvertoval Huysmans ke katolicismu, jenž ovlivnil jeho další dílo. Román Tam dole (česky poprvé v roce 1919 v překladu Otokara Levého, podruhé v roce 1994 v překladu Michala Novotného) vypráví podivuhodný příběh spisovatele Durtala, který píše životopisnou knihu o životě maršála Gillese de Rais, válečníka, alchymisty, vraha dětí a satanisty, s trochou nadsázky uváděného podle hrdiny románu Naruby jako "des Esseintes patnáctého století". Durtal - Huysmansovo alter ego - se zamiluje do ženy, jež je ovládána temnou mocí a přivede hrdinu na černou mši. Spisovatel se ovšem o okultní praktiky zajímá kvůli své rozepsané knize. Durtal opovrhuje svou dobou a obdivuje mystickou atmosféru středověku. Autor staví do protikladu surový, leč bohabojný středověk, a nicotnou, pokryteckou současnost druhé poloviny 19. století. Významnou dějovou rovinou jsou návštěvy u zvoníka Carhaixe, který svou čistou vírou ztělesňuje pevnost katolictví. Jeho láska ke zvonům, tato tak nemoderní vášeň, je fascinujícím připomenutím velkých dob minulosti. Když román Tam dole vyšel ve Francii poprvé (1891), způsobil rozruch hraničící se skandálem, měl velký úspěch u čtenářů a znamenal Huysmansův naprostý rozchod se zolovským naturalismem.