Sobota
9. 6. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin
Pelléas a Mélisanda
Jedním z uměleckých směrů, který
vyvrcholil na přelomu 19. a 20. století, byl impresionismus. Původně malířský
směr, nazvaný podle Monetova obrazu západu slunce Impression, který do značné míry
ovlivnil i tvorbu skladatelů. Malíři opustili historická a náboženská témata a
začali malovat jednoduché krajiny, zátiší a portréty, potřeli zákony kompozice a
pevné kresby, používali jemné barevné odstíny, uvědomovali si hru světel a
snažili se spíše zachytit kouzlo okamžiku než samotnou skutečnost. Jejich tvorba
vyvolávala dojem klidu, jemné melancholie a intimity. Hudební impresionismus v sobě
nese četné malířské rysy, rovněž se snaží o zachycení atmosféry, prchavých
přírodních i citových dojmů. Skladatelé se zbavili patosu, citlivěji používají
výrazové prostředky, leckdy volí složitější postupy a uvolnění pevných
rytmických pravidel, zato jsou však melodicky vynalézavější a plní fantazie. Za
zakladatele impresionismu bývá označován Claude Debussy, který dojmy a citové
záchvěvy osobitě zachytil především ve své klavírní a orchestrální tvorbě.
Ačkoli uvažoval např. o zhudebnění příběhu Tristana a Isoldy jako Wagner nebo
Shakespearova Snu noci svatojánské, zůstalo u pouhých úvah. Zaujala ho také dvě
témata z pera E. A. Poea - Ďábel ve věži a Pád domu Usherů. K prvnímu vznikly
pouze skici, z druhého existují jen zlomky. Jedinou Debussyho dokončenou operou je
Pelléas a Mélisanda. Skladatel, okouzlen lyrickou tragédií belgického básníka
Maurice Maeterlincka, na ní pracoval 12 let. Premiéra v roce 1902 vyvolala řadu polemik
v hudebních kruzích a veřejnost rozdělila na dva tábory - na stoupence a odpůrce.
|