číslo 23/2001 |
|
Tipy ČRo |
|
Sobota
9. 6. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin
Pelléas a Mélisanda
Jedním z uměleckých směrů, který vyvrcholil na přelomu 19. a 20. století, byl impresionismus. Původně malířský směr, nazvaný podle Monetova obrazu západu slunce Impression, který do značné míry ovlivnil i tvorbu skladatelů. Malíři opustili historická a náboženská témata a začali malovat jednoduché krajiny, zátiší a portréty, potřeli zákony kompozice a pevné kresby, používali jemné barevné odstíny, uvědomovali si hru světel a snažili se spíše zachytit kouzlo okamžiku než samotnou skutečnost. Jejich tvorba vyvolávala dojem klidu, jemné melancholie a intimity. Hudební impresionismus v sobě nese četné malířské rysy, rovněž se snaží o zachycení atmosféry, prchavých přírodních i citových dojmů. Skladatelé se zbavili patosu, citlivěji používají výrazové prostředky, leckdy volí složitější postupy a uvolnění pevných rytmických pravidel, zato jsou však melodicky vynalézavější a plní fantazie. Za zakladatele impresionismu bývá označován Claude Debussy, který dojmy a citové záchvěvy osobitě zachytil především ve své klavírní a orchestrální tvorbě. Ačkoli uvažoval např. o zhudebnění příběhu Tristana a Isoldy jako Wagner nebo Shakespearova Snu noci svatojánské, zůstalo u pouhých úvah. Zaujala ho také dvě témata z pera E. A. Poea - Ďábel ve věži a Pád domu Usherů. K prvnímu vznikly pouze skici, z druhého existují jen zlomky. Jedinou Debussyho dokončenou operou je Pelléas a Mélisanda. Skladatel, okouzlen lyrickou tragédií belgického básníka Maurice Maeterlincka, na ní pracoval 12 let. Premiéra v roce 1902 vyvolala řadu polemik v hudebních kruzích a veřejnost rozdělila na dva tábory - na stoupence a odpůrce. |