Hlavní postavou příjemné romantické komedie je sympatická, inteligentní veterinářka Abby Barnesová, která kvůli své postavě neodpovídající ideálu současné krásy trpí naprostým nedostatkem sebevědomí. Jednoho dne jí do rozhlasové poradny, kde radí majitelům domácích zvířat s různými problémy, volá fotograf Brian, který kvůli fotkám obul psa do kolečkových bruslí a nyní si s ním neví rady. Díky její radě Brian situaci zvládne a z vděčnosti pozve Abby na večeři. Dívka souhlasí, ale když se jí fotograf zeptá, jak vypadá, zalekne se, popíše mu svou atraktivní mladou sousedku, modelku Noelle, a na schůzku nejde. Brian se však nevzdá...

Režie Michael Lehmann. Hrají Jeneane Garofalo, Uma Thurman, Ben Chaplin, Jamie Foxx a další.

Úterý 19. 6. 2001 PRIMA - 22.35 hodin

Hypnotická krása Indického oceánu tvoří v tomto thrilleru kontrast s krutým násilím. Stan Wozniak je chicagským policistou. Těžce se vyrovnává s tragickou smrtí své manželky. Jeho krásná dcera Angelique se rozhodne uprchnout na tropický ostrov, kde chce zapomenout na matku i na otce. Setkává se tu s mladým umělcem. Láska k němu ji však přivádí do nebezpečné situace. Na ostrově vládne mafie a té není cizí ani obchod s bílým masem. Stan cítí nebezpečí a vydává se na ostrovy hledat svou dceru. Cesta k její záchraně je ale plná nástrah.

Režie David Irving. Hrají Kris Kristofferson, A. Korotová, M. Berensonová, T. Jensen, J. Meek a další.

Středa 20. 6. 2001 ČT 1 - 21.40 hodin

Publicistický pořad Chapadla korupce Jiřího Krejčíka ml. a Lídy Rakušanové, který uvedla ČT minulý týden, byl už desátým filmem této autorské dvojice. Věnovali se tu opět naléhavému tématu, které je podle někdejšího ministra spravedlnosti Otakara Motejla jako lochnesská příšera, "každý o korupci mluví, ale nikdy ji nikdo neviděl". Autoři však chtěli svým pořadem dokázat opak a skutečně se jim podařilo poodhalit záhady některých současných podob korupce. Poslední díl cyklu před prázdninami má název S byrokracií na věčné časy; na podzim přijdou na řadu další témata: ženská otázka, stav české vědy, kultura práce na prahu 21. století. "Chápeme tyto snímky jako začátek veřejné diskuse o aktuálních tématech, proto se snažíme jim dát multimediální charakter," připomíná Lída Rakušanová. "Současně s televizním uvedením se články s danou problematikou objevují také v příloze Hospodářských novin a v týdeníku Respekt, příspěvky zazní i ve vysílání Rádia Svobodná Evropa."

"Naše filmy ani články v novinách však nechtějí a ani nemohou problémy řešit," doplňuje režisér Krejčík. "Od toho jsou politici a především občané. Naším úkolem je nastolit otázky, vyvolat diskusi. Chceme vyburcovat lidi z určité letargie, z lhostejnosti a také ze zbabělosti, rozhýbat je a přimět, aby se o své věci zajímali a starali. Demokracie nepřijde nikdy sama od sebe, od našich politiků si taky moc neslibuji, napravovat věci musíme my, občané."

Tým Krejčík?Rakušanová natáčí aktuální půlhodinové dokumenty už třetí rok. Podle režiséra měly zatím největší ohlas díly týkající se bydlení: Bydlení po česku a Prodám byt zn. "Družstevní". Režisér na okraj tohoto snímku dodává: "Měl zvlášť ožehavé téma: Družstevníci z bytového družstva Kavčí skála pravděpodobně přijdou - i kvůli vlastní liknavosti a netečnosti - o byty, neboť družstvo je v konkurzu a byty se staly součástí konkurzní podstaty. Kdyby se včas starali, nemuselo to tak dopadnout... Občanská nestatečnost je podle mne základním kamenem všech problémů."

Snímek věnovaný byrokracii zachycuje proměny českého státního úředníka za posledních deset let a uvažuje o tom, proč je výkonná státní správa důležitá pro efektivní fungování státu i pro důvěryhodnost demokracie. "Strany s oblibou tvrdí, že když zvítězí ve volbách, přivedou si dostatek odborníků, kteří si se vším poradí. Odborníci by ale měli sedět na ministerstvech bez ohledu na vítězství té které strany," soudí tvůrci dokumentu.

Co by se stalo, kdyby pečovatelka, kterou si najmete na hlídání vašeho dítěte, byla psychicky narušená a na hranici šílenství? Pokud si to nedovedete představit, podívejte se na psychologický thriller, kde se do podobné situace dostane rodina úspěšného spisovatele Dennise Jonese a jeho manželky Ruth. Potřebují sehnat někoho, kdo by v hotelovém pokoji pohlídal jejich pětiletou dcerku, aby se mohli vypravit na banket pořádaný přímo v prostorách hotelu. Dlouholetý zaměstnanec hotelu, který má na starosti obsluhu výtahu, jim doporučí svou mladou neteř...

Režie Rick Berger. Hrají Kim Myers, Brett Cullen, Kimberly Cullum, Susanne Reed, James McDonnell, Susan Barnes, Eugene Roche a další.

Když se počátkem 70. let tématu čarodějnických procesů zmocnil anglický režisér Ken Russell, přisoudil ve filmu Ďáblové potlačované, protože tabuizované sexualitě roli základní příčiny veškerých excesů. Tak nahlížel i na případ pátera Grandiéra, upáleného v souvislosti s posedlými jeptiškami. Příběh se odehrává ve Francii roku 1628, za panování krále Ludvíka XIII. a vlády kardinála Richelieua, tedy v časech Dumasových Čtyř mušketýrů. Vykreslení Grandiérových osudů je ovšak zcela odlišné od romantické selanky dumasovských historek - vítězí zlobné vášně, fanatismus, panuje všudepřítomná nedůvěra, kdy každý čin mohl být libovolně vykládán.

Bohatě dokladovaný a mnohokrát popsaný případ dovedl Russell k odvážné umělecké vizi. Grandiér (v robustním ztvárnění Olivera Reeda, režisérova kmenového herce) téměř nepřipomíná kněze podřízeného autoritě církve, naopak je zde vylíčen jako poživačný chlap, ale současně jako rázný člověk s jasnou představou o věcech světských. Svými rozhodnými činy si tak zjednává dostatek nepřátel, kteří jen hledají příležitost, aby jej mohli zničit. Tou se stane posedlost jeptišek z nedalekého kláštera. Zmítají se v záchvatech a sama matka představená (Vanessa Redgraveová zdůraznila i motiv tělesného postižení) trpí pocity viny za hříšné vidiny, kdy jí na mysl přichází nejen Grandiér jako milenec, ale i Kristus trpící na kříži má jeho tvář. Dokonce sestoupí z kříže, aby se s ní před pohoršenými přihlížejícími pomiloval.

Režisér Ken Russell sice volil konkrétní historické zakotvení, ale k nepoznání je zbarvil svým experimentujícím pojetím, ať již se to týká scénografie, kostýmů či celkového inscenačního řešení. Russella přitahují bělostné, vertikálně orientované věže kostelů i masivní hradby z bílých cihel, polokruhovitě klenuté cely jeptišek obložené zcela současnými (a také bílými!) dlaždičkami. Vidíme obrovité dveře postrádající kliky, soudci mají nasazeny vysoké bílé kápě s červeným křížem na nich namalovaným. Všudypřítomná je exaltovanost, zachovávaná i při krajní výrazové stylizaci - počínaje hereckou složkou a konče záměrně těkavým vypravěčstvím. Ďáblové zůstali šokujícím dílem podnes.

JAN JAROŠ

Sobota 23. 6. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Jednoduchý příběh se odehrává především na horském statku v blíže neurčené minulosti. Vitální sedlák (Karel Roden) si sem přivádí mladou manželku Marušku, která mu brzy porodí chlapce. Rodinné štěstí však po zhruba čtyřech letech rázem ukončí blesk z čistého nebe, který uhodí do stromu, jenž při pádu Marušku (Anna Geislerová) zabije. Zatímco se malý chlapec upíná k malému kuřeti, jež jediné na dvoře přežilo útok dravého ptáka, a tudíž je pojí téměř shodný osud, otec nachází útěchu u smyslné šenkýřky Rózy (Vilma Cibulková). Další neštěstí, které znovu tragicky ovlivní jejich životy, ovšem na sebe nenechá dlouho čekat...

Neděle 24. 6. 2001 ČT 2 - 17.25 hodin

Marlon Brando, jeden z nejproslulejších amerických herců, se prosadil hned svým filmovým debutem. Ve filmu Muži, který roku 1950 natočil režisér Fred Zinnemann, ztvárnil roli vitálního mládence, jenž se po návratu z války jen obtížně vyrovnává s vědomím, že zůstane doživotním invalidou. Snímek je samozřejmě cenný už svým tematickým zaměřením: ukazuje na obtížné vřazování fyzicky postižených lidí do společnosti, na snahy pokud možno je skrýt před očima veřejnosti. Ale teprve Brando vtiskl vyprávění pečeť mimořádnosti: s ohromující věrohodností rozkresluje zraněné nitro válečného veterána Kena Wilczeka, jenž se jen pozvolna a za cenu mnohého ublížení nejbližším lidem vyrovnává se svým stavem. S úžasnou citlivostí se vpravil do jeho zjitřené mysli, postihuje, jak zprvu závidí zdravým lidem, jak je alergický na jakékoli projevy soucitu. S expresivní naléhavostí zachycuje beznaděj i záchvaty marného vzteku, apatii, která ubírá sílu dál se rvát se životem. Zlehka, ale přitom s plnou výmluvností se dotkl zoufalství souvisejícího se sexuálním životem.

Muži jsou dílem jistě mimořádným, otevřeným i upřímným ve své výpovědi, navazují na nejlepší tradice realistického vyprávění. Ale v lecčems podléhají dobově podmíněným sentimentálním klišé. Teprve Brandův výkon je povyšuje k nadčasově platné psychologické sondě do myšlení handicapovaného člověka.