číslo 25/2001
vychází 11. června

Tipy ČRo

Počátkem 20. století teorie relativity sjednotila prostor a čas ve vyšší jednotu - v prostoročas. Prostor je různý pro různé pozorovatele. Také čas je pro ně různý. Avšak prostoročas je stejný pro každého. Obecná teorie relativity vysvětluje gravitaci jako zakřivení prostoročasu. Velikost zakřivení prostoročasu je určována hmotou a energií, které se v něm nacházejí. V prázdnotě, bez hmoty a energie lze prostoročas znázornit jako prostorovou pravoúhlou mříž, jejíž body jsou pospojovány přímkami a čas je ve všech bodech stejný. Jestliže však do této pravidelné mříže prostoročasu umístíme hmotné těleso, okolní prostoročas se deformuje, pravidelná mříž se pomačká - a to tím více, čím je těleso hmotnější. Pomačkání se neprojeví v celém prostoru (až do nekonečna) v jediném okamžiku, kdy těleso umístíme do pravidelné mříže - ale šíří se od tělesa jako gravitační vlna rychlostí světla. Obecná teorie relativity předpověděla existenci gravitačních vln v roce 1915. Její matematický aparát popisuje gravitační vlny (nebo gravitační záření) jako změnu zakřivení prostoročasu, vyvolanou pohybem hmoty a energie. Gravitační vlny se podobají elektromagnetickým vlnám například v tom, že se šíří rychlostí světla.

IVO BUDIL