číslo 26/2001
vychází 18. června
Hudba
Pancho, zaměstnáním kotelník, zálibou hudebník, kdysi hnací motor kapel Sluníčko a Los Panchos a spoluhráč Bořka Slezáčka, vydal koncem dubna sólovou desku Divokej kraj. Album napsané v kotelně hluboko pod zemí a nahrané vysoko v beskydských horách společně se členy skupiny Buty bylo pokřtěno 31. května, a to v obsazení, v jakém byla natočena deska.
Jaká
je tato deska ve srovnání se Sluníčkem
a Los Panchos?
Los Panchos byla výrazně kytarová kapela se specifickým zvukem, kde se upřednostnila kapela nad písničky, i ve Sluníčku vyzním víc jako kytarista. Tady je to naopak. Vyšli jsme naprosto vstříc tvorbě, chtěli jsme album, kde bude všechno sloužit mně jako zpěvákovi a písničkám jako takovým, aby bylo dobře rozumět textům, atmosféře. Z toho důvodu jsem oslovil Vítka Rottera, se kterým jsem spolupracoval už na Los Panchos. Myslím, že jeho produkce se povedla, protože je hodně citlivý, rozumí hudbě a rozumí mé hudbě.
Když tedy nebude charakter této desky kytarový, jaká nálada tam je?
Vůbec tam nejsou tvrdší kytarové zvuky, na které jsem byl zvyklý, zvolil jsem akustickou kytaru, a když se používá elektrická, tak až na výjimky jsou to zvuky jemnější. Možná někdo čeká po tak dlouhé práci složité aranže, ale ono je to naopak, nejtěžší je to udělat funkčně. Aranže pomáhají, ale někdy zazdívají nápady. Ve Sluníčku hráli virtuosové a písničky se vymýšlely tak, aby si oni dobře zahráli, což některým písničkám uškodilo. Tady nám šlo o jednoduchost.
Na Divokým kraji jsou výhradně nové písničky?
Jsou tam i starší písničky, třeba úplně první melodie, která mě kdy napadla, Maryanne. Další písničky jsme hráli už se Sluníčkem i Los Panchos, ale na desce nevyšly. Texty mi psal nejvíc Martin Rous ze Sluníčka a Roman Chvíla od Bořka Slezáčka. Vítek Rotter napsal oba singly, jednu písničku mi dělal Filip Horáček (pro Annu K. napsal Nebe) a Tony Ducháček, se kterým jsem dělal kulisáka ve Stavovském divadle a který mi tehdy po skončení Sluníčka napsal píseň Mraky.
Album vzniklo se členy Buty.
Když jsem znovu oslovil zakládajícího člena Buty Vítka Rottera, bylo nasnadě, kdo to s námi bude dělat (Radek Pastrňák a Richard Kroczek). Ale jsou tu i jiné důvody: v Praze je hrozný tlak na finance a na všechno. Na Moravě šlo víc o hudbu. Nahrávali jsme v beskydské chalupě Richarda Kroczka, kde Buty natáčejí, protože se mi líbí zvuk But a chtěli jsme klid na práci. Navíc - Richard i Radek jsou skvělí umělci, byli schopní odmyslet se od kontextu svého úspěchu a podřídit se muzikantsky písničkám jako takovým. Kdo čeká z desky Buty, bude zklamán, nepozná Radka jako kytaristu ani Richarda jako bubeníka. Zní to jako moje písničky.
Máme naději na další desku?
To strašně záleží na komerční odezvě. Ale já to ani nedokážu udělat dřív - řekl jsem si, že nechci omezovat kvalitu. Mám nějakou ideu, představu krásna, do které se snažím trefovat, a to mi prostě trvá dlouho. Nechávám tomu volný průběh, čekám, až to přijde, a když to přijde, tak jsem šťastnej - ale pak mám hned depresi, že už mě nikdy nic nenapadne...
PETR NOVOTNÝ
Písničkáře Pancha si můžete poslechnout v pondělí 25. června po 21. hodině na ČRo 2 - Praha